itretisektor | Občianske združenia
  • Registrácia do Zoznamu prijímateľov 2% na rok 2017

    Posledný deň uplynie 15.12.2016. Nepremeškajte šancu stať sa prijímateľom podielu zaplatenej dane. Viac info v políčku 2% z dane.
  • Povinnosť zriadeného prístupu riaditeľa do elektronickej schránky

    Viac v spracovanej prípadovej štúdii.
 

Vyhľadávanie 2%

Kalendár

  •  
    01.09. - 15.12.2016
    Registrácia do Zoznamu prijímateľov 2% na rok 2017
  • Po tomto termíne sa už dodatočne nedá zaregistrovať! 
    15.12. - 15.12.2016
    Posledný deň na registráciu do Zoznamu prijímateľov 2% na rok 2017
  •  
    31.12. - 31.12.2016
    Posledný deň na použitie financií z 2%, získaných na účet v roku 2015 (za rok 2014)
  • Notárskou komorou SR. 
    15.01. - 15.01.2017
    Zverejnenie Zoznamu prijímateľov 2% pre rok 2017
  • Finančným riaditeľstvom SR 
    31.01. - 31.01.2017
    Zverejnenie ročného prehľadu prijímateľov 2% za rok 2016
  •  
    31.05. - 31.05.2017
    Posledný deň na zverejnenie špecifikácie použitia financií z 2% v Obchodnom Vestníku u tých organizácií, ktoré v roku 2015 získali na účet z 2% viac ako 3320 €
  •  
    31.05. - 31.05.2017
    Posledný deň na zverejnenie špecifikácie použitia financií z 2% a auditu organizácie v Obchodnom Vestníku u tých organizácií, ktoré v roku 2015 získali z 2% viac ako 33000 €

Občianske združenia

Spolky v našom právnom poriadku predstavujú najstaršiu právnu formu, ktorá sa historicky vyvíjala na našom území. Aj keď po roku 1990 nedošlo k prevzatiu ich názvu dominantného ešte za pôsobenia prvej republiky, terajšie občianske združenia plne nadviazali na tradíciu združovania sa osôb a sú najrozšírenejšou právnou formou pôsobiacou v neziskovom sektore. V rámci samotnej legislatívy sa do popredia dostáva otázka vytvorenia centrálneho registra združení, ktorý by znamenal významný posun v právnom postavení občianskych združení ako právnických osôb. Centrálny portál pre neziskový sektor Vám prináša všetky informácie, ktoré súvisia s právnou formou spolkov a ktoré unikátnym spôsobom približujú všetky právne vzťahy, v ktorých spolky ako právnické osoby vystupujú samostatne vo vlastnom mene.

Dôvodové správy (9)
Obsah je prístupný len pre registrovaných užívateľov.
Prosím prihláste sa, alebo ak ešte nie ste registrovaný, registrujte sa.

Na odskúšanie portálu je pre vás voľne prístupná časť Dobrovoľníctvo.
Odborné články (34)
Združenia: Konanie vo veciach odmietnutia registrácie združenia – po novom
Vytvorené:13. 09. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Zmyslom tohto odborného článku je poukázať na zmenu v právnej úprave týkajúcej sa súdnej ochrany vo veci odmietnutia registrácie občianskeho združenia Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky (ďalej len „Ministerstvo vnútra“) ako aj na celkový postup v súvislosti s uplatnením tohto práva.

Združenia: Súdna ochrana členov Združenia II.
Vytvorené:11. 08. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Zmyslom druhej časti odborného článku je poukázať na postup člena združenia pri samotnom uplatnení žaloby na súde, podanej voči občianskemu združeniu ako aj na jeho odlišnosti od predchádzajúcej právnej úpravy. 

Združenia: Súdna ochrana členov združenia po novom I.
Vytvorené: 5. 08. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Zmyslom tohto odborného článku je poukázať na zmeny týkajúce sa súdnej ochrany členov občianskeho združenia, nakoľko ku dňu 1. júla 2016 došlo k vypusteniu tejto právnej úpravy zo zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v platnom znení. 

Združenia: Súdna ochrana člena poľovníckej organizácie a status poľovníckej organizácie
Vytvorené: 3. 11. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Zmyslom tohto odborného článku je bližšie rozobrať otázku, či sa súdna ochrana garantovaná Zákonom o združovaní občanov aplikuje aj na členov poľovníckej organizácie.

Dobrovoľníctvo/Združenia: Dobrovoľný hasičský zbor obce
Vytvorené:19. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text
Predmetom tohto článku je poukázať na právny inštitút dobrovoľného hasičského zboru obce ako organizačnej zložky s právnou subjektivitou Dobrovoľnej požiarnej ochrany SR a podmienky jeho zriadenia. 
Združenia: Prenájom nehnuteľností ako živnosť
Vytvorené:19. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text
V obsahu tohto odborného článku sa venujeme možnosti občianskeho združenia prenajímať svoje nehnuteľností, a s tým spojené zákonné podmienky a kritéria.
Dobrovoľníctvo/Združenia: Dobrovoľná požiarna ochrana Slovenskej republiky
Vytvorené:12. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Ochrana života a zdravia fyzických osôb, majetku a životného prostredia pred požiarmi predstavuje jednu z kľúčových úloh štátu a spoločnosti. Popri orgánoch štátnej správy na úseku ochrany pred požiarmi má svoje nezastupiteľné miesto aj Dobrovoľná požiarna ochrana Slovenskej republiky.

Zmyslom tohto odborného článku je poukázať na postavenie Dobrovoľnej požiarnej ochrany v podmienkach Slovenskej republiky, na jej právnu formu ako aj jej jednotlivé ciele a úlohy.  

§ Združenia: Neexistencia relevantného registra občianskych združení
Vytvorené:14. 07. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

V tomto odbornom článku Vás oboznámime s praktickými problémami, ktoré súvisia s pôsobením občianskych združení a neexistenciou relevantného registra občianskych združení.


Združenia: Cudzojazyčný názov občianskeho združenia
Vytvorené: 2. 06. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

V obsahu tohto odborného článku sa venujeme problematike registrácie občianskych združení, ktoré majú cudzojazyčný názov.

U Neziskové organizácie: Účtovné právne predpisy a register účtovných závierok
Vytvorené:13. 02. 2014
Autor:Ing. Mária Pančová Hudáková
Zobraz celý text

V prílohe tohto článku prinášame prehľad v akej sústave účtovníctva je povinná nezisková organizácia účtovať, za akých podmienok má povinnosť overenia účtovnej závierky audítorom a povinnosť vypracovať výročnú správu a prehľad lehôt a podôb na uloženie dokumentov do registra účtovných závierok.

§ Neziskové organizácie: Doručovanie písomností do vlastných rúk subjektom neziskového sektora
Vytvorené:10. 02. 2014
Autor:Mgr. Veronika Tóthová
Zobraz celý text
Príspevok sa zaoberá podmienkami za akých sa doručujú písomnosti určené do vlastných rúk subjektom neziskového sektora. 
§ Združenia: Preukázanie oprávnenia štatutárneho orgánu OZ konať voči tretím osobám
Vytvorené:13. 01. 2014
Autor:Mgr. Igor Šumichrast
Zobraz celý text

Článok sa venuje problematike preukazovania oprávnenia štatutárneho orgánu OZ konať za OZ voči tretím osobám.

§ Neziskové organizácie: Čo znamená pojem nezisková organizácia?
Vytvorené:16. 12. 2013
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Odborný článok sa venuje ťažiskovému pojmu neziskového sektora, ktorým je neziskovosť a samotnému pojmu nezisková organizácia. 

§ Združenia: Občianske združenie účtujúce v sústave podvojného účtovníctva II.
Vytvorené:16. 12. 2013
Autor:Ing. Mária Pančová Hudáková
Zobraz celý text
V druhej časti tohto odborného článku Vám prinášame postup zdaňovania priíjmov občianskeho združenia. 
U Združenia: Občianske združenie účtujúce v sústave jednoduchého účtovníctva II.
Vytvorené:16. 12. 2013
Autor:Ing. Mária Pančová Hudáková
Zobraz celý text

V druhej časti tohto odborného článku Vám prinášame postup zdaňovania priíjmov občianskeho združenia. 

U Združenia:Občianske združenie účtujúce v sústave podvojného účtovníctva I.
Vytvorené: 6. 12. 2013
Autor:Ing. Mária Pančová Hudáková
Zobraz celý text

V prvej časti tohto odborného článku Vám prinášame analyzovanie toho, kedy je občianske združenie povinné účtovať v sústave jednoduchého účtovníctva.

U Združenia: Občianske združenie účtujúce v sústave jednoduchého účtovníctva I.
Vytvorené: 6. 12. 2013
Autor:Ing. Mária Pančová Hudáková
Zobraz celý text

V prvej časti tohto odborného článku Vám prinášame analyzovanie toho, kedy je občianske združenie povinné účtovať v sústave jednoduchého účtovníctva.

§ Združenia: (Ne)možnosť členov občianskeho združenia na vyplatenie zisku združenia
Vytvorené: 2. 12. 2013
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text
Témou článku je zodpovedanie otázky, či si členovia združení môžu vyplácať prípadne dosiahnutý zisk zo združenia.
§ Združenia: Občianske združenia ako právnické osoby
Vytvorené: 8. 07. 2013
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Cieľom tohto odborného článku je priblížiť vznik občianskeho združenia ako právnickej osoby, práva a povinnosti s tým spojené, vysvetlenie čo je to právnická osoba, rozdiel medzi združením ako právnickou osobou a štatutárnym orgánom.

§ Právna subjektivita občianskych združení a ich organizačných jednotiek
Vytvorené:20. 11. 2011
Autor:JUDr. Zuzana Kamenská
Zobraz celý text

Kedy a ako však organizačná jednotka združenia zriadená v súlade so stanovami združenia vznikne? Podľa § 19 ods. 2 Občianskeho zákonníka len zákon môže upraviť proces vzniku právnickej osoby inak (inak ako zápisom v určenom registri). Zákon o združovaní však nepozná odpoveď na otázku vzniku organizačnej jednotky združenia. Organizačná jednotka združenia však je združením v zmysle zákona o združovaní a nie je ani žiadnou inou z právnických osôb uvedených menovite v § 18 ods. 2 Občianskeho zákonníka.

§ Registrácia a vznik občianskych združení
Vytvorené:10. 11. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellas
Zobraz celý text
Centrálny portál pre neziskový sektor prináša spracovanie témy, ktorá dominuje pri otázkach v rámci on line poradenstva poskytovaného Centrálnym portálom pre neziskový sektor. 
Združovacie právo
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text
§ Politické strany
Vytvorené: 6. 10. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text
§ Zástupcovia zamestnancov podľa Zákonníka práce - časť 1
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:Miroslav Martončík
Zobraz celý text

Zákonník práce (zákon č. 311/2001 Z. z. v platnom znení) v § 11a Všeobecných ustanovení vymedzuje, kto pri riešení zložitých pracovnoprávnych vzťahov so zamestnávateľom zastupuje zamestnancov. Medzi zástupcov zamestnancov v súlade s citovaným ustanovením radíme príslušný odborový orgán, zamestnaneckú radu, zamestnaneckého dôverníka a zástupcu zamestnancov pre bezpečnosť práce.

§ Zástupcovia zamestnancov podľa Zákonníka práce - časť 2
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:Miroslav Martončík
Zobraz celý text

Zákonník práce (zákon č. 311/2001 Z. z. v platnom znení) v § 11a Všeobecných ustanovení vymedzuje, kto pri riešení zložitých pracovnoprávnych vzťahov so zamestnávateľom zastupuje zamestnancov. Medzi zástupcov zamestnancov v súlade s citovaným ustanovením radíme príslušný odborový orgán, zamestnaneckú radu, zamestnaneckého dôverníka a zástupcu zamestnancov pre bezpečnosť práce.

§ Zákon o kolektívnom vyjednávaní v praxi - časť 1
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Ondruška
Zobraz celý text

Cieľom článku je predovšetkým oboznámiť strany kolektívneho vyjednávania so základnou právnou úpravou týkajúcou sa procesu kolektívneho vyjednávania a obsahu kolektívnej zmluvy.

§ Zákon o kolektívnom vyjednávaní v praxi - časť 2
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Ondruška
Zobraz celý text

Cieľom článku je predovšetkým oboznámiť strany kolektívneho vyjednávania so základnou právnou úpravou týkajúcou sa procesu kolektívneho vyjednávania a obsahu kolektívnej zmluvy.

§ Združovacie právo
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Združovacie právo garantuje presadzovanie určitých záujmov, či už osobne (vzájomne) prospešných alebo verejno(všeobecne) prospešných, prostredníctvom kreovania formálnych alebo menej formálnych združení. Pojem združenie je pojmom všeobecným, ktorý sa zároveň uplatňuje aj na osobitné formy združení, pričom sa zohľadňuje špecifický charakter tohto združenia.

§ Odbory
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Európsky dohovor v článku 11 ods. 1 výslovne uviedol právo na zakladanie odborov a vstupovania do nich na obranu svojich záujmov. Výslovným uvedením tohto práva zdôraznil, že Európsky dohovor všeobecne bráni občianske a politické práva, kým práva hospodárske a sociálne len vtedy, ak sú osobitne uvedené. V duchu rozhodovacej činnosti štrasburských orgánov ochrany práva pri aplikácii článku 11 Európskeho dohovoru možno ďalej konštatovať, že kým v prípade občianskych a politických práv štrasburské orgány ochrany práva spravidla využívajú extenzívny výklad v záujme rozšírenia ich ochrany, tak v prípade hospodárskych a sociálnych práv idú skôr cestou reštriktívneho výkladu a pridŕžajú sa striktne výslovného znenia Európskeho dohovoru. Tento reštriktívny výklad sa plne prejavil pri vymedzovaní obsahu práva na zakladanie odborov a vstupovania do nich. Výkon týchto práv aj z pohľadu prístupu štrasburských orgánov ochrany práva k nim možno rozdeliť na vnútorné a vonkajšie.

§ Povinný prechod loveckého práva k pozemkom a povinné členstvo v poľovníckom združení
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Sťažovatelia namietali, že povinný prechod loveckého práva k ich pozemkom na ACCA, podľa ustanovení tzv. Verdeillovho zákona, predstavoval zásah do ich práva pokojne užívať ich majetok.

§ Disciplinárna zodpovednosť sudcu za členstvo v slobodomurárskej lóži
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Sťažovateľ je sudcom a v čase podania sťažnosti vykonával dočasne funkciu predsedu súdu v La Spezia. V roku 1993 voči nemu minister spravodlivosti začal disciplinárne konanie pre jeho príslušnosť k slobodomurárskej lóži Grande Oriente d´Italia di Palazzo Guistiniani v rokoch 1981 až 1993, čím sťažovateľ údajne porušil článok 18 kráľovského dekrétu č. 511 z roku 1946.

§ Právo na nezdružovanie – nútený vstup do odborovej organizácie
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Obaja sťažovatelia boli v rôznych časových obdobiach nútení, v záujme získania, resp. udržania si zamestnania, stať sa členmi určenej odborovej organizácie a to aj napriek tomu, že nesúhlasili s jej politickým smerovaním.

Členstvo v určených odborových organizáciách bolo podmienkou pre získanie a udržanie si zamestnania a vyplývalo z existencie monopolných dohôd s odborovými organizáciami. Všeobecným právnym základom pre uzatváranie takýchto dohôd bola tzv. Septembrová dohoda z roku 1899.

 

§ Odmietnutie registrácie občianskeho združenia národnostnej menšiny
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Prof. JUDr. Ján Svák, CSc.
Zobraz celý text

Sťažnosť sa týka troch sťažovateľov a ďalších 190 osôb, ktorí sa chceli združiť v združení nazvanom „Únia ľudu sliezskej národnosti“.

Poľské štátne orgány odmietli toto združenie zaregistrovať z dôvodu, že navrhovaný názov združenia a niektoré ustanovenia jeho stanov, ktoré charakterizovali Slezanov ako „národnostnú menšinu“, ustanovovali, že ich skutočným úmyslom je obísť ustanovenia volebného zákona.

Rovnako, keby boli členovia únie uznaní ako „národnostná menšina“, automaticky by získali neoprávnené, ale zákonne vynutiteľné, privilégiá. Odvolania proti zamietavému rozhodnutiu boli neúspešné.

 

§ Občan ako základná jednotka spoločnosti
Vytvorené:10. 06. 2010
Autor:Mgr. Ján Cuhanič
Zobraz celý text

Občan ako základná jednotka spoločnosti môže spoločenský vývoj ovplyvňovať rôznymi prostriedkami, či už zvolením si svojich zástupcov, ktorí by mali veci verejné spravovať, alebo sa môže angažovať individuálne, resp. prostredníctvom právnej entity vytvorenej osobami s rovnakým zmýšľaním a potrebou dosiahnuť zamýšľaný verejnoprospešný účel. 

Odborné stanoviská (1)
Neziskové organizácie v rozhodnutiach Ústavného súdu SR
Vytvorené:21. 02. 2011
Autor:1.SNSC
Zobraz celý text
Centrálny portál uverejňuje sumár rozhodnutí Ústavného súdu SR, kde účastníkom konania bolo občianske združenie, nadácia, nezisková organizácia, náboženská spoločnosť alebo politická strana.
Príklady z praxe (69)
§ Združenia: Starosta obce ako člen občianskeho združenia
Vytvorené:18. 10. 2016
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text
Môže byť starosta obce členom občianskeho združenia (v ktorom je člen, a zároveň vykonáva funkciu sekretára)? Nie je to porušením ústavného zákona o ochrane verejného záujmu?
§ Združenia: Vyúčtovanie dotácie obce – originály, či fotokópie?
Vytvorené:12. 10. 2016
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text
Obec poskytla dotáciu subjektu – občianskemu združeniu pôsobiacemu v obci. Je toto občianske združenie povinné pri vyúčtovaní predložiť a ponechať na obci originál dokladov alebo fotokópiu?
§ Združenia: Dotácie na kapitálové výdavky občianskeho združenia
Vytvorené:29. 09. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Môže obec poskytnúť súkromnému občianskemu združeniu dotácie na úhradu kapitálových výdavkov (napr. nákup motorového vozidla)?

Športová spoločnosť/Združenia: Vyberanie členských príspevkov od iných osôb ako členov
Vytvorené:25. 08. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Musí športová organizácia (občianske združenie) vyberať ročný členský poplatok aj od osôb, ktoré síce majú príslušnosť k organizácii (napr. formou registrácie alebo dobrovoľnícky vzťah) ale nie sú členmi tohto združenia? 

Združenia: Dobrovoľné rozpustenie občianskeho združenia
Vytvorené: 4. 08. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Kedy je možné rozpustiť občianske združenie?

Športová spoločnosť/Združenia: Predpoklad občianskeho združenia ako športovej organizácie
Vytvorené:27. 07. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Považuje sa športový klub vo forme občianskeho združenia, ktorého jedným z cieľov činností vymedzených v stanovách je aj podpora športu, podpora a rozvíjanie športových aktivít, najmä formou prípravy a organizácie športových podujatí atď., za športovú organizáciu? Ak áno, znamená to, že sme povinní dodržiavať aj povinnosti podľa nového zákona o športe?

Združenia/2% z dane: Vyhotovovanie výročnej správy pri prijatí 2%
Vytvorené: 3. 06. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Chceli by sme si overiť, či je občianske združenie s povinnosťou auditu účtovnej závierky z titulu prijatia 2% povinné vyhotoviť výročnú správu?

§ Združenia: Členstvo s obmedzenými právami a povinnosťami
Vytvorené: 1. 06. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Nie je v rozpore s ústavou ak občianske združenie v stanovách nepovolí určitým členom byť volení do orgánov klubu alebo ak viaže riadne členstvo na povinnosť asociovaného členstva počas troch rokov?

Športová spoločnosť/Združenia: K povinnosti výberu ročných členských príspevkov
Vytvorené: 4. 05. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Sme športový klub vo forme občianskeho združenia, ktoré nevyberá od svojich členov žiadne ročné členské. V novom zákone o športe sme sa však dočítali, že takáto povinnosť bude pre športové kluby povinná. Znamená to, že budeme musieť zmeniť naše stanovy? 

Združenia: Úhrada výdavkov združenia finančnými prostriedkami členov združenia
Vytvorené: 3. 05. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Ako postupovať, ak som ako predseda občianskeho združenia spravil peňažný prevod z môjho súkromného účtu, nakoľko bolo potrebne uhradiť výdavky združenia a na účte nebol dostatok financií?

Združenia/Neziskovky všeobecne: Použitie dotácie obce na úhradu cestovných výdavkov
Vytvorené:27. 04. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Občianskemu združeniu bola zo strany obce poskytnutá dotácia na verejnoprospešný účel. Môže občianske združenie takúto dotáciu použiť aj na úhradu cestovných výdavkov?

Sociálna spoločnosť/Združenia: Overenie účtovnej závierky neverejného poskytovateľa sociálnej služby
Vytvorené:22. 03. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Občianske združenie v roku 2015 poskytovalo sociálnu službu. Celkové príjmy občianskeho združenia boli za rok 2015 vyššie ako 165 969 EUR, avšak príjmy za poskytovanie sociálnych služieb boli nižšie ako 165 969 EUR. Má občianske združenie v tomto prípade povinnosť overiť účtovnú závierku audítorom? 

Združenia: Organizačné jednotky a prevádzkareň združenia
Vytvorené:21. 03. 2016
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text

Ako sa zakladajú pobočky združenia?

Združenia/Dane: K povinnosti podať daňové priznanie pri dotácii z obce
Vytvorené: 9. 03. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Musí občianske združenie, ktoré dostalo od obce dotáciu na svoje fungovanie a aktivity, podať daňové priznanie? Iný príjem okrem dotácie z obce nemáme.

2% z dane/Združenia: Použitie 2% na odborné školenie člena združenia
Vytvorené: 3. 02. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Sme občianske združenie na podporu a ochranu zdravia. Jeden náš člen sa zúčastnil odborného seminára zameraného na získanie informácií a zručnosti ako pracovať a komunikovať s pacientmi, ktorým pomáhame. Je možné výdavky na tento odborný seminár financovať z podielu 2%?

Neziskovky všeobecne/Združenia/2% z dane: 2% dane a zakladajúce dokumenty MNO
Vytvorené:27. 01. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Je potrebné explicitne uviesť v stanovách, že medzi príjmy združenia patria aj príjmy z podielu zaplatenej dane na osobitné účely?

Združenia: Zodpovednosť za deti pri športovej činnosti združenia
Vytvorené:25. 01. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

V občianskom športovom združení obce sú jeho návštevníkmi i deti do 15 rokov. Je obec alebo združenie povinné vypracovať nejaký bezpečnostný dokument, prípadne akou formou sa má ošetriť zodpovednosť v prípade, ak sa dieťaťu stane niečo pri športovej hre? Postačí vyhlásenie podpísané rodičom, že zodpovednosť preberajú rodičia?

Združenia/Športová spoločnosť: Povinnosť vypracovania výročnej správy občianskeho združenia
Vytvorené:19. 01. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Kedy je občianske združenie povinné vypracovať výročnú správu?

Združenia: Rozdielnosť výšky v členských príspevkoch
Vytvorené: 1. 12. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Môže si občianske združenie stanoviť povinný členský príspevok odlišne vo vzťahu k určitým skupinám svojich členov?

Združenia/Športová spoločnosť: Výkon rozsahu kontrolnej činnosti hlavného kontrolóra obce vo vzťahu k športovému klubu
Vytvorené: 3. 11. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Konal hlavný kontrolór v súlade so zákonom, keď pri kontrole v občianskom združení (mestský športový klub) zameranom na zúčtovanie dotácie vytkol, že správna rada tohto združenia nezasadala tak ako je uvedené v stanovách?

Športová spoločnosť/Združenia: K povinnosti mať zriadeného kontrolóra pre športovú organizáciu
Vytvorené:26. 10. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

V návrhu zákona o športe sme sa dočítali, že športové organizácie musia mať zvoleného vlastného kontrolóra. Čo však v prípade ak sme občianske združenie, ktoré nemá zriadený kontrolný orgán?

Občianske združenie: Príspevok člena združenia na kúpu budovy pre združenie
Vytvorené: 8. 09. 2015
Autor:g_Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Sme občianske združenie, ktoré plánuje zakúpiť budovu na sídlo, ktoré bude zároveň využité aj na verejnoprospešné ciele a projekty s tým spojené. Člen združenia by chcel poskytnú financie na túto nehnuteľnosť z prostriedkov jeho firmy. Chcel by si predmetnú sumu dať do nákladov vo firme.

Je možné túto sumu skombinovať ako členské príspevky dar alebo reklamu?  

Združenia: K zániku a likvidácii združenia Ministerstvom vnútra SR
Vytvorené:17. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Môžeme ako občianske združenie, ktoré už dlhodobejšie nevyvíja činnosť, za účelom ktorej bolo založené požiadať Ministerstvo vnútra SR o rozpustenie združenia a vymenovanie likvidátora? 

Občianske združenie/Dane: Daňové výdavky na rekvalifikáciu zamestnanca
Vytvorené:25. 06. 2015
Autor:JUDr. Adriana Kováčová
Zobraz celý text

Stanovy občianskeho združenia definujú ako svoju hlavnú činnosť organizovanie detských táborov. Na získanie dodatočných príjmov vykonáva združenie podnikateľskú činnosť zameranú na výučbu hrnčiarstva starších ľudí, za ktorú si účtuje poplatok. Zamestnanec združenia musí kvôli tomuto kurzu hrnčiarstva absolvovať rekvalifikačný kurz. Je možné tieto výdavky združenia považovať za daňové výdavky?

Združenia: Sprístupňovanie interných dokumentov združenia verejnosti a jednotlivým členom združenia
Vytvorené:23. 02. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Kto má oprávnenie žiadať účtovné výkazy, ktoré tvoria účtovnú závierku združenia a ktoré sú v registri účtovných závierok uložené v neverejnej časti registra, aby mu boli tieto výkazy v písomnej forme odovzdané? Musia sa dať tieto výkazy v písomnej forme členovi združenia na jeho žiadosť alebo má člen iba právo nahliadnuť do závierky? Komu môže a komu musí spoločnosť spracúvajúca účtovníctvo poskytnúť informácie z účtovníctva občianskeho združenia napriek povinnosti mlčanlivosti? Kto okrem štatutára občianskeho združenia môže pozbaviť spoločnosť mlčanlivosti? Je občianske združenie povinné viesť zoznam členov? A v akej forme? Na žiadosť koho musí tento zoznam zverejniť?

Združenia: Prenechanie užívania majetku obce združeniu bez právneho titulu
Vytvorené:17. 02. 2015
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text

V obci funguje futbalový klub ako občianske združenie. Tento klub používa pre svoje účely budovu na ihrisku a celý športový areál. Budova je vo vlastníctve obce a neexistuje žiadna zmluva o používaní. Je potrebné aby prebehlo verejné obstarávanie alebo je možnosť osobitného zreteľa alebo je aj iná možnosť?

Združenia: Praktické otázky pri založení združenia
Vytvorené:13. 02. 2015
Autor:g_Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Chceme si založiť občianske združenie na detské opatrovateľské centrum, ktoré momentálne prevádzkujem na živnosť. Ako by som mala v danom prípade postupovať? Mám najprv založiť občianske združenie a potom zrušiť živnosť alebo je možné si živnosť ponechať popri občianskom združení ? Ako dlho trvá založenie občianskeho združenia od podania žiadosti? Je nejaká zákonná lehota? Musí byť ustanovený kontrolný orgán združenia? V prípade, že áno, koľko musí mať členov (pravdepodobne to nemôžu byť rovnaké osoby ako vo valnom zhromaždení a v rade? Môžu byť členom valného zhromaždenia manželia? Členmi valného zhromaždenia a rady, môžu byť rovnaké osoby? Môže občianske združenie zamestnávať? V akom účtovníctve účtuje občianske združenie?

Dary/Granty: Dotácie pre záujmové združenie právnických osôb
Vytvorené: 5. 02. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Sme záujmové združenie právnických osôb, ktorého členmi sú prevažne podnikateľské subjekty pôsobiace v obrannom a bezpečnostnom priemysle. Naše príjmy sú vo veľkej miere tvorené z členských príspevkov našich členov. Príležitostne máme aj zdaniteľný prijem ale len veľmi ojedinele (napr. z organizovania nejakej akcie). Môžeme v danom prípade získať dotáciu od štátu? Ak áno, ako mame postupovať pri žiadosti, kam sa obrátiť a podľa akých právnych predpisov? 

Združenia: Zdanenie a účtovanie mesačného príspevku rodičov na prevádzku materskej školy pre deti s ťažkým postihnutím
Vytvorené:30. 01. 2015
Autor:g_Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Občianske združenie ako poskytovateľ sociálnej služby (registrované na VÚC) prevádzkuje škôlku pre deti s ťažkým postihnutím. Rodičia detí platia mesačný poplatok/príspevok 85€. Je možné tento príspevok účtovať na účet 663? Podlieha tento príspevok dani z príjmu?

Združenia: Zdanenie a účtovanie dobrovoľného bežeckého príspevku
Vytvorené:30. 01. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Združenie organizuje benefičný beh, kde sa môže zúčastniť ktokoľvek a je stanovený dobrovoľný registračný poplatok vo výške 3€. Môžeme to účtovať na účet 663? Podliehajú tieto príspevky dani z príjmu? (v stanovách je určené, že medzi zdrojmi majetku a príjmov môžu byť dobrovoľné príspevky, dary, účastnícke poplatky na tréningoch, workshopoch a odborných seminároch). 

Združenia: Povinnosť overovania ročnej účtovnej závierky audítorom
Vytvorené:26. 01. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text
Kedy je občianske združenie povinné overiť ročnú účtovnú závierku audítorom?
Združenia/Neziskovky všeobecne: Realizácia tomboly a jej zdanenie
Vytvorené:18. 11. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Môže občianske združenie mať na svojej spoločenskej akcii tombolu? Podlieha tombola zdaneniu?

Združenia: Organizovanie spoločenskej akcie
Vytvorené: 4. 11. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Môže občianske združenie s činnosťou v odvetí športu a zábavy (športový klub) zorganizovať spoločenskú akciu vrátane predaja vstupeniek, na ktorej by sme predávali aj alkoholické a nealkoholické nápoje?

Združenia: Limitovanie výkonu hlasovacieho práva nových členov občianskeho združenia
Vytvorené: 7. 10. 2014
Autor:Mgr_Miriama Draskovicova
Zobraz celý text

Existuje riziko, že noví členovia ovládnu občianske združenie napríklad prehlasovaním na valnom zhromaždení? Ak áno, ako je možné tomu predísť?

Školská spoločnosť/Združenia: Rodičovské združenie
Vytvorené:17. 09. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Zrušili základnú školu, zostala iba materská škôlka, zaujímalo by ma, či si musíme dať registrovať naše nové rodičovské združenie, kde a ako sa to robí, či nám stačí viesť si iba zošit na naše príjmy a výdaje, a či v prípade nezaregistrovania sa môžeme vlastne prijímať sponzorské dary.

 

2%/Združenia: Povinnosť overenia účtovnej závierky audítorom
Vytvorené: 9. 09. 2014
Autor:Mgr Matej Trnavský
Zobraz celý text

Občianske združenie z dôvodu výšky prijatej sumy z podielu zaplatenej dane (2 % ) v roku 2014 má povinnosť overenia účtovnej závierky audítorom. Prostriedky začne čerpať v roku 2014 a pokračovať v čerpaní bude v roku 2015. Je povinnosť vykonať audit za obidva roky čerpania prostriedkov alebo iba v druhom roku t.j. za rok 2015.

Združenia: Vznik oprávnenia konať ako štatutárny orgán záujmového združenia právnických osôb
Vytvorené:11. 08. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Správna rada existujúceho záujmového združenia právnických osôb ma zvolila za prezidenta - štatutárny orgán záujmového združenia právnických osôb. Od kedy mi vzniká oprávnenie konať za združenie? Od zvolenia správnou radou alebo až zápisom do registra združení vedeného na okresnom úrade v sídle kraja?

 

Združenia/Dane: Povinnosť platiť nájomné s DPH
Vytvorené: 5. 08. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Je občianske združenie povinné platiť nájomné vrátane dane z pridanej hodnoty, keď nie je platcom dane z pridanej hodnoty?


D Školská spoločnosť/Občianske združenia: Materská škôlka a daň z príjmu zo školného
Vytvorené: 5. 08. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Občianske združenie je zriaďovateľom súkromnej materskej školy bez právnej subjektivity. Poskytuje vzdelávanie detí v predškolskom veku. Za túto službu vyberá od rodičov poplatky. Je príjem z týchto poplatkov oslobodený od dane z príjmov, keďže sa týka hlavnej činnosti združenia (vzdelávanie) alebo nie?

Združenia: Povinnosť vypracovania výročnej správy
Vytvorené:30. 06. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Vzťahuje sa povinnosť vypracovania výročnej správy a jej doručenie registrovému úradu do 15.7. 2014 aj na občianske združenie?


Dane: Občianske združenie a DIČ z dôvodu podania daňového priznania
Vytvorené:23. 06. 2014
Autor:Mgr. Ing. Peter Hennel
Zobraz celý text

Ako občianske združenie sme podali (dobrovoľné) daňové priznanie s nulovou daňovou povinnosťou. Máme príjmy iba z činnosti združenia podľa stanov (oslobodené od dane §13 ods. 1 písm. a Zákona o dani z príjmov). DIČ nemáme lebo neexistuje dôvod jeho pridelenia. Nemáme zamestnancov (ani na dohody).
Daňový úrad nás kontaktoval, že máme prísť sa registrovať na DIČ lebo si nevedia priradiť a spracovať naše „dobrovoľné“ daňové priznanie.
Ako máme postupovať?

 

§ Sociálna spoločnosť/Združenia: Poskytnutie daru občianskemu združeniu neverejnému poskytovateľovi sociálnych služieba a vznik členstva v združení
Vytvorené:12. 06. 2014
Autor:Mgr. Igor Šumichrast
Zobraz celý text

Občianske združenie je neverejným poskytovateľom sociálnych služieb. Prijímateľ sociálnej služby poskytol občianskemu združeniu dar. Stáva sa poskytovateľ daru na základe darovacej zmluvy členom združenia? Je poskytovateľ daru oprávnený oboznámiť sa so stanovami združenia na základe poskytnutého daru?

Združenia: Osoba zastupujúca štatutára združenia
Vytvorené:12. 05. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Dlhodobo pôsobím ako prezident (štatutárny orgán) občianskeho združenia. Túto pozíciu vykonávam bez nároku na odmenu. V mojej prací mi pomáha už dlhé roky dcéra. Chcel by som vedieť, čí môže byt dcéra členom združenia, resp. či môže vykonávať pozíciu mojej zástupkyne.

Združenia: Organizačné jednotky občianskeho združenia
Vytvorené: 7. 04. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Sme občianske združenie, ktoré má sídlo v Bratislave , ale členov a aj správnu radu máme aj z iných krajov, taktiež aktivity robíme nielen pre deti z Bratislavy, ale napr. do táborov berieme postihnuté detí aj z iných krajov. Môžeme ako združenie založiť kluby v iných mestách, ktoré budú patriť pod naše združenie? Ak môžeme kluby vytvoriť, ako máme postupovať, čo je našou povinnosťou urobiť?

§ Občianske združenia/zárobková činnosť: Sídlo podnikania združenia v byte
Vytvorené:17. 03. 2014
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text

Občianske združenie by malo záujem podnikať, pričom pre účely živnostenského oprávnenia musí úradu oznámiť svoje sídlo. Sídlo máme v súkromnom byte nášho člena, pričom reálne tam nevykonávame žiadnu činnosť ani neplatíme nájomné. Je združenie povinné z dôvodu živnosti a sídla v byte platiť poplatok za komunálny odpad a vlastník bytu daň z príjmu, príp. iné dane?

U Združenia: Podávanie daňového priznania organizačnými jednotkami občianskych združení
Vytvorené: 3. 03. 2014
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text

Je potrebné podávať daňové priznanie samostatne za organizačnú jednotku alebo stačí spoločne s daňovým priznaním občianskeho združenia? 

§ Združenia: Organizačné jednotky občianskych združení
Vytvorené:10. 02. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text
Je možné zriadiť pobočku občianskeho združenia? Môže mať zároveň táto pobočka svoj vlastný štatutárny orgán, vlastný účet, podávať žiadosti na granty vo svojom mene, bez toho, aby sa do toho musel involvovať štatutárny organ nášho kmeňového občianskeho združenia? Je následne potrebná zmena stanov a nová registrácia na Ministerstve vnútra SR?
Občianske združenie: Preplatenie a zdanenie cestovných náhrad štatutára
Vytvorené: 4. 11. 2013
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Majú  štatutári nárok na preplatenie cestovných náhrad podľa zákona č. 283/2002 Z. z. o cestovných náhradách?  Je tento príjem predmetom dane?


§ Osobné údaje: Súhlas s vyhotovením a propagáciou fotiek/videí detí v súťaži nadácie
Vytvorené: 4. 11. 2013
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text
Naša nadácia usporiadala súťaž, ktorej súčasťou sú aj fotografie a videá detí zo škôl. V rámci kampane súťaže by sme ich chceli použiť na verejnú propagáciu. Môžeme tak robiť v súlade so zákonom alebo potrebujeme súhlasy rodičov detí?
Združenia: Okamih zániku občianskeho združenia
Vytvorené:28. 10. 2013
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Ktorým okamihom nastáva zánik združenia?

Združenia: Štatutár MVO a výkon jeho činnosti ako SZČO pre MVO
Vytvorené:24. 09. 2013
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text
Je právne možné, aby riaditeľ občianskeho združenia vykonával na základe zmluvy o dielo pre združenie činnosti za odmenu, ktoré vykonáva ako podnikateľ vo svojom bežnom živote?
§ Združenia: Zmeny stanov občianskeho združenia a účinky oznámenia do registra občianskych združení
Vytvorené: 9. 09. 2013
Autor:JUDr. Adriána Kováčová
Zobraz celý text

Ak meníme stanovy nášho občianskeho združenia, kedy nastane účinnosť zmien, zmenou stanov v združení alebo až zápisom zmien do registra občianskych združení?

§ Občianske združenia: Je potrebné uzatvoriť zmluvu na výkon funkcie orgánu v občianskom združení?
Vytvorené:16. 08. 2013
Autor:Mgr. Igor Šumichrast
Zobraz celý text
Občianske združenie má podľa stanov štatutárny orgán - riaditeľa. V stanovách sa nehovorí nič o odmene za výkon takejto funkcie. Je potrebné uzatvoriť zmluvu/dohodu o výkone tejto funkcie, v ktorej bude dohodnuté, že je vykonávaná dobrovoľnícky (bez nároku na odmenu)? Podľa akého zákona by mohla byť vypracovaná zmluva/dohoda o výkone funkcie?
§ Školská spoločnosť/Zamestnávanie: Súhlas odborovej organizácie s určením pracovného času
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:JUDr. Slavomíra Gejdošová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či predseda odborového orgánu je oprávnený odmietať z určitého dôvodu podpísanie pracovného poriadku.

§ Predĺženie dovolenky prostredníctvom kolektívnej zmluvy
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:Mária Jančíková
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či zamestnávateľ môže dohodnúť predĺženie dovolenky v internom predpise alebo iba v kolektívnej zmluve zamestnávateľa.

§ Lehota použitia súhlasu k výpovedi odborovej organizácie
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:JUDr. Anna Jendrálová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom lehoty, počas ktorej je zamestnávateľ povinný použiť súhlas odborovej organizácie s výpoveďou zamestnanca, ktorý pred doručením výpovede zostal práceneschopný.

§ Platnosť kolektívnej zmluvy, ak zamestnávateľ nie je členom zväzu zamestnávateľa
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:JUDr. Anna Jendrálová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či podniková kolektívna zmluva, uzavretá medzi závodnou organizáciou odborového zväzu a zamestnávateľom, je platná, i napriek tomu, že nespĺňa požiadavky vyplývajúce z kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa.

§ Postup prijímania a schvaľovania volebného poriadku v spoločnosti. kde pôsobia dve odborové organizácie
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:JUDr. Anna Jendrálová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom postupu pri prijímaní a schvaľovaní volebného poriadku pre voľby členov dozornej rady v prípade, ak u zamestnávateľa pôsobia dve odborové organizácie.

§ Kolektívna zmluva a tvorba sociálneho fondu
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:JUDr. Stanislava Krajská
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom povinnosti zamestnávateľa tvoriť sociálny fond v súlade s kolektívnou zmluvou vyššieho stupňa.

§ Zmena podmienok odmeňovania v kolektívnej zmluve
Vytvorené:26. 09. 2010
Autor:Ing. Anton Pekný
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom zmeny dohodnutých podmienok odmeňovania v kolektívnej zmluve.

§ Záväznosť kolektívnej zmluvy vyššieho stupňa
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či kolektívna zmluva vyššieho stupňa je záväzná aj pre zamestnávateľa, u ktorého nie je zriadená odborová organizácia.

§ Záväznosť kolektívnej zmluvy
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či kolektívna zmluva je záväzná aj pre zamestnávateľa, u ktorého nie je zriadená odborová organizácia.

§ Povinnosť zamestnávateľa mať odborovú organizáciu
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, či musí zamestnávateľ vytvoriť odborovú organizáciu.

§ Splnomocnenie zamestnanca vyššieho odborového orgánu pri vyjednávaní
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom priebehu kolektívneho vyjednávania.

§ Výpoveď zamestnancovi, členovi odborovej organizácie, preradenie zamestnanca na iné vhodné miesto
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, za akých podmienok je možné zamestnancovi, ktorý je zástupcom zamestnancov, dať výpoveď z pracovného pomeru.

Výpoveď zo strany zamestnávateľa predsedníčke závodného výboru
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku, ako postupovať pri výpovedi z pracovného pomeru uzavretého so zamestnankyňou, ktorá je predsedníčkou závodného výboru odborovej organizácie.

§ Kolektívna zmluva, odmeňovanie
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Slavomíra Gejdošová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom postupu zamestnávateľa pri odmeňovaní zamestnancov,v prípade ak nebude uzatvorená nová kolektívna zmluva na nasledujúci kalendárny rok.

§ Pracovné voľno s náhradou mzdy na výkon funkcie v odborovom orgáne
Vytvorené:25. 09. 2010
Autor:JUDr. Slavomíra Gejdošová
Zobraz celý text

Autor odpovedá na otázku ohľadom dĺžky pracovného voľna, ktoré je zamestnávateľ povinný poskytnúť zamestnancovi na výkon funkcie v odborovej organizácie.

§ Uzatváranie pracovnoprávnych vzťahov v občianskom združení
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:JUDr. Iveta Boškajová
Zobraz celý text

Môže občianske združenie uzatvárať pracovné zmluvy a dohody o vykonaní práce alebo o pracovnej činnosti napr. s ekonómom alebo pokladníkom?

Súdne rozhodnutia (76)
Súdny dvor Európskej únie z 28.01.2016 - Výkon obchodných činností dobrovoľníckymi združeniami
Vytvorené:16. 11. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Tento návrh bol podaný v rámci sporu medzi Consorzio Artigiano Servizio Taxi e Autonoleggio (CASTA) a dvoma prevádzkovateľmi podnikov poskytujúcich prepravu na jednej strane a Azienda sanitaria locale di Ciriè, Chivasso e Ivrea (ASL TO4) [miestna zdravotnícka agentúra pre Ciriè, Chivasso a Ivrea (ASL TO4)] a Regione Piemonte (región Piemont) na druhej strane, a to jednak vo veci zadania služby zdravotníckej prepravy pacientov podrobujúcich sa dialýze do rôznych zdravotníckych zariadení na obdobie od júna do decembra 2013 bez verejného obstarávania združeniu Associazione Croce Bianca del Canavese a viacerým iným dobrovoľníckym združeniam ako aj vo veci oprávnenosti súvisiacich výdavkov.

Najvyšší súd ČR z 29.08.2002 - Vylúčenie člena združenia vs. intenzita porušenia povinností
Vytvorené:26. 10. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný včasným dovoláním, jímž namítá, že soud nesprávně zhodnotil intenzitu žalobcova jednání, v důsledku čehož pak věc - rozhodnutí žalovaného o vyloučení žalobce ze sdružení - posoudil po právní stránce nesprávně. Podle dovolatele nelze žalobcovy hrubé urážky členů sdružení hodnotit jako nedostačující k uložení nejpřísnějšího opatření, jímž je vyloučení. Dále pak dovolatel vyjádřil přesvědčení, že při úvaze o druhu trestu je hlasování vedeno jedině vůlí členů sdružení , a že soud nemá právo do většinové vůle členů sdružení zasahovat. 

Najvyšší súd ČR z 27.04.1999 - K povahe úkonu vzatia zmien stanov na vedomie MV SR
Vytvorené:18. 10. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobou podanou u Nejvyššího soudu České republiky se žalobkyně vůči žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného, jímž byla vyznačena změna registrovaných stanov zájmového sdružení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 10. 2. 1995 bylo založeno zájmové sdružení fyzických osob, které bylo registrováno u Ministerstva vnitra a jehož členkou byla žalobkyně až do dne 30. 9. 1997. Na základě nepravdivě podaných informací ze strany tohoto zájmového sdružení o změně stanov sdružení spočívající v tom, že žalobkyně se údajně stala předsedkyní sdružení a ve změně sídla sdružení, byla tato změna stanov akceptována žalovaným Ministerstvem vnitra. 

Najvyšší súd SR z 01.06.2016 - Nedostatočná úprava ochrany práv maloletých členov občianskeho združenia ako dôvod pre odmietnutie registrácie občianskeho združenia
Vytvorené:17. 08. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Predmetom súdneho preskúmavacieho konania bolo rozhodnutie vydané Ministerstvom vnútra SR (odporca) príslušným na konanie podľa § 7 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v platnom znení (ďalej len "Zákon o združovaní občanov") v spojení s § 46 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok) v znení neskorších predpisov, ktorým podľa § 8 ods. 1 písm. c/ Zákona o združovaní občanov odmietol návrh na registráciu občianskeho združenia s názvom Ľudová stráž, pretože podľa § 4 písm. b/ citovaného zákona ide o nedovolené združenie, ktoré sleduje dosahovanie svojich cieľov spôsobmi, ktoré sú v rozpore s ústavou a zákonmi.

Ústavný súd SR z 04.09.1996 - K povinnosti vyhotoviť stanovy združenia v slovenskom jazyku vs. odmietnutie registrácie
Vytvorené:11. 07. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Predmetom tohto sporu je posúdenie zákonného príkazu vyhotovovať stanovy združení, spolkov alebo politických strán a hnutí len v kodifikovanej podobe štátneho jazyka, nakoľko ho navrhovateľ hodnotil ako Ústavou SR nepredpokladané obmedzenie základných práv upravených v čl. 29 ods. 1 a 2 Ústavy SR.

Najvyšší súd ČR z 03.08.2015 - K zániku právnej subjektivity občianskeho združenia vs. výmaz z registra MV SR
Vytvorené:21. 06. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Predmetnou otázkou je, zda žalovaný zanikl okamžikem výmazu z registru vedeného Ministerstvem vnitra, či nikoli. Podle dovolatele není myslitelné, aby existence občanského sdružení trvala, přestože ústřední orgán státní správy, jehož aktům se přiznává presumpce správnosti, osvědčil jeho zánik. Poté, co žalovaný přestal coby právní subjekt existovat, nebylo lze provádět jeho likvidaci. 

Najvyšší súd ČR z 13.09.2002 - K pracovnoprávnemu pomeru štatutárneho orgánu združenia
Vytvorené:21. 06. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobkyně se domáhala, aby bylo určeno, že uvedené okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalovaný pracoval u žalobkyně na základě manažerské smlouvy jako předseda jejího představenstva a dne 26. 2. 1998 se této funkce písemným prohlášením vzdal. Dne 7. 4. 1998 bylo žalovanému nabídnuto žalobkyní nové pracovní uplatnění ve funkci referenta, které ale žalovaný odmítl. Dopisem byl žalovaný upozorněn, že s ohledem na odmítnutí nabídky nového pracovního místa a na fakt, že nevykonává žádnou práci, mu nepřísluší mzda ani náhrada mzdy. 

Najvyšší súd ČR z 26.04.2012 - K zániku združenia dobrovoľným rozpustením vs. spôsobilosť byť účastníkom konania I.
Vytvorené:15. 06. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

V uvedeném případě dospěly soudy nižších stupňů k závěru, že s ohledem na zánik žalovaného občanského sdružení bez právního nástupce došlo v řízení k překážce bránící rozhodnutí ve věci (§ 107 odst. 5 věta první o.s.ř.). Spokojily se se sdělením zástupkyně žalovaného a dotčených orgánů, že žalovaný zanikl a ztratil způsobilost být účastníkem řízení.

Najvyšší súd ČR z 02.10.2014 - K zániku združenia dobrovoľným rozpustením vs. spôsobilosť byť účastníkom konania II.
Vytvorené:14. 06. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobkyně dovoláním namítá, že v posuzované věci nebylo žalovaným provedeno majetkové vypořádání, nemohlo proto dojít k platnému zániku žalovaného jako subjektu práva ani ke ztrátě jeho způsobilosti být účastníkem řízení ve smyslu ustanovení § 19 o. s. ř. Žalovaný je tak i nadále způsobilý vystupovat v občanském soudním řízení jako jeho účastník.

Krajský súd Žilina z 11.04.2012 - K charakteru majetku občianskeho združenia
Vytvorené:25. 05. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Predmetom súdneho konania bola žaloba o vylúčenie majetku zo súpisu majetku podstát podľa ust. § 78 ods. 2 zákona č. 7/2005 Z.z. o konkurze a reštrukturalizácii v platnom znení. 

Ústavný súd SR z 16.04.2015 - K možnosti povoliť reštrukturalizáciu občianskeho združenia ako dlžníka
Vytvorené:10. 02. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Sťažovateľ podal podnet na zastavenie reštrukturalizačného konania z dôvodu, že dlžník je občianskym združením, ktoré nemá právny status podnikateľa v zmysle § 2 ods. 1 a 2 Obchodného zákonníka. Dlžník tiež nevykonáva podnikateľskú činnosť, keďže nie je subjektom zapísaným v obchodnom registri, nepodniká ani na základe živnostenského či iného oprávnenia. 

Najvyšší súd SR z 26.09.2012 - K slobode náboženského vyznania a viery vs. občianske združenia
Vytvorené:20. 01. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Ministerstvo kultúry SR ako odporca dospel  na základe § 15 zák. č. 308/1991 Zb. slobode náboženskej viery a postavení cirkví a náboženských spoločností v platnom znení k záveru, že založenie a činnosť B. nie je v súlade s týmto zákonom a ostatnými zákonmi. Neregistrované cirkvi a náboženské spoločnosti môžu vykonávať svoje náboženské obrady a ďalšie prejavy náboženskej slobody, ale nemajú postavenie právnických osôb a svoju cirkevnú a náboženskú činnosť nemôžu vykonávať ako občianske združenia.

Najvyšší súd ČR z 16.10.2012 - K zániku občianskeho združenia a jeho organizačnej zložky
Vytvorené: 9. 12. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce není nadán způsobilostí být účastníkem řízení (právní subjektivitou). Žalobce není evidován v seznamu občanských sdružení vedeném Ministerstvem vnitra České republiky, ač bylo jeho povinností jako základní organizace oznámit skutečnosti týkající se svého vzniku tomuto ústřednímu orgánu státní správy (§ 9 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů). Odvolací instance dále vyšla ze zjištění, že bylo členskou schůzí žalobce vydáno usnesení o zrušení této organizační jednotky občanského sdružení z této okolnosti pak dovozovala zánik žalující organizace.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž tomuto soudu vytkl nesprávnost jeho závěru o nedostatku způsobilosti žalobce být účastníkem řízení, resp. jeho způsobilosti mít práva a povinnosti. V tomto směru zejména namítal, že podle zákona č. 83/1990 Sb. není nezbytné, aby byly organizační jednotky svazu samostatně evidovány v registru občanských sdružení u Ministerstva vnitra České republiky. Zdůraznil rovněž nutnost provedení majetkového vypořádání, aby bylo možno usuzovat na zánik sdružení nebo jeho základní organizace s právní subjektivitou.

Najvyšší správny súd ČR z 13.11.2003 - K rozširovaniu podmienok pre registráciu združenia
Vytvorené:30. 11. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

 V napadeném rozhodnutí o odmítnutí registrace se žalovaný nikterak nevypořádal s vadami, které byly vytýkány již v předcházejících řízeních. Odůvodnění rozhodnutí, v němž žalovaný pouze opětovně odkazuje na skutečnost, že se ve skutečnosti jedná o založení organizace s mezinárodním prvkem, aniž se zabývá konkrétními důvody odmítnutí registrace podle ustanovení § 8 odst.1 zákona č. 83/1990 Sb., nelze považovat za odůvodnění, v němž by žalovaný přesvědčivě zdůvodnil, která ustanovení citovaného zákona vzal za podklad svého právního názoru, který ve věci zaujal.

Najvyšší súd ČR z 31.05.2011 - K obmedzeniu spôsobu konania štatutárneho orgánu občianskeho združenia vo vzťahu k tretím osobám
Vytvorené:23. 11. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Požadavek předchozího souhlasu předsednictva výboru občanského združení se zřízením zástavního práva není - podle dovolatele - vůči třetím osobám účinný a nelze jej považovat za podmínku platnosti daného právního úkonu. Stanovami nelze účinně omezit oprávnění osob jednajících za občanské sdružení ve vztahu ke třetím osobám, když žádný předpis třetím osobám neukládá povinnost zkoumat případná omezení dispozičních práv statutárního orgánu občanského sdružení a takové omezení není ani zapsáno v žádném veřejně přístupném registru. 

Najvyšší súd ČR z 15.07.2010 - K formálnym náležitostiam rozhodnutia o vylúčení člena zo združenia
Vytvorené:13. 10. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobkyně  v odvolání namítala, že písemný zápis obsahující rozhodnutí o vyloučení žalobkyně ze sdružení nebyl podepsán žádnou osobou, natož osobou, která je oprávněna jej podepsat podle jednacího řádu. Dále není podle žalobkyně ani zřejmé, jakým způsobem probíhalo hlasování o jejím vyloučení.

Najvyšší súd ČR z 21.01.2009 - K právu právnickej osoby ako člena občianskeho združenia na vystúpenie a majetkové dopady
Vytvorené: 6. 10. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

V posuzované věci o určení vlastnictví byl žalobcem odborový svaz jako občanské združení, žalovaným jeho dosavadní základní organizace (právnická osoba), která v medziobdobí vyvolala svým právním úkonem zánik členství u tohoto svazu a poté se prihlásila do jiného odborového svazu (oba svazy byly v relaci k predmetu činnosti jejího zaměstnaneckého právního subjektu - výzkumného ústavu - vecně blízké).

Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupne, pričem vycházel především ze stanov odborového svazu; podle jejich relevantních ustanovení vyvolává zrušení či zánik základní organizace („ZO“) omezení přechodu vlastnického práva. Na straně ZO, s níž se ztotožňuje nynější žalovaný, došlo nikoli k transformaci či sukcesi, ale k zániku dosavadního subjektu práva a vzniku nové ZO. 

Najvyšší súd ČR z 31.08.2005 - K právnej subjektivite organizačných jednotiek odborového zväzu (občianskeho združenia)
Vytvorené:22. 09. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Spornou otázkou se stalo, zda žalobce má, jako organizační jednotka žalovaného, právní subjektivitu. Odvolací soud – ve shodě se soudem prvostupňovým – dovodil, že právní subjektivita žalobce je dána. Učinil tak s odkazem zejména na článek 33 odst. 2 a článek 36 odst. 3 stanov žalovaného (o jednání organizačních jednotek vlastním jménem), přičemž ani formulace prvně citovaného článku o dispozici organizačních jednotek s majetkem „jen v rozsahu daném ústředním výborem“ (tento rozsah nebyl dosud určen) právní subjektivitě organizačních jednotek nebrání.

Najvyšší súd ČR z 14.11.2007 - K žalobe o vydanie účtovných dokumentov organizačnou jednotkou občianskeho združenia
Vytvorené:22. 09. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

 V souzené věci se občanské združení domáhá účetních dokladů zaniklé odborové organizace, která byla jeho organizační složkou s tím, že tyto doklady převzala žalovaná, která se považuje za právního nástupce této zaniklé organizační složky.

Ústavný súd ČR z 12.04.2012 - K právnym účinkom rozhodnutia deklarujúceho súdom rozpor so zákonom alebo stanovami
Vytvorené:31. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Stěžovatel v ústavní stížnost vyjádřil svůj nesouhlas s postojem Nejvyššího soudu, pričem je přesvědčen, že soudní ochrana člena sdružení zakotvená v ustanovení § 15 zákona o sdružování občanů musí být širší než možnosti určovací žaloby, jinak by prý neposkytovala žádnou ochranu dotčeným členům ani samotnému sdružení, nýbrž těm, kteří by jednali v rozporu se stanovami. Protože takovýto vyklad by dle stěžovatele znamenal, že by sice byl konstatován rozpor se stanovami či zákonem, avšak samotné rozhodnutí by zůstalo účinné a nezměněné a negativní právní účinky takového rozhodnutí by prý zůstaly zachovány. Podle názoru stěžovatele by se tak legitimizoval protiprávní stav, který soud shledal a který byl navíc dotčeným členem či členy řádně napadán.

Najvyšší súd ČR z 23.11.2005 - Vzťah k žalobe na plnenie a žalobe v zmysle § 15 ods. 1 Zákona o združovaní
Vytvorené:25. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobca dovodil zásadní právní význam napadeného rozsudku, vedoucí pak k posouzení dovolacího důvodu, spočívajícího v nesprávném právním posouzení věci. Označil tři právní otázky, které považoval za zásadní, a to

1) zda dovolatel již jako nečlen žalovaného (po provedeném vypořádání) mohl proti usnesení valné hromady podat žalobu podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.,

2) zda tato žaloba je žalobou na určení ve smyslu § 80 písm. c/ občanského soudního řádu (dále „o. s. ř.“), či zda jde pouze o zvláštní druh žaloby,

3) zda byl žalobce oprávněn podat žalobu na plnění, pokud bylo zřejmé, že výše označenou speciální žalobou se nebylo možno domáhat zaplacení jím požadované dlužné částky.

Najvyšší súd ČR z 11.04.2012 - K odlíšeniu záujmového združenia právnických osôb od občianskeho združenia; súdna ochrana člena záujmového združenia
Vytvorené:25. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Odvolací soud dospěl ve shodě se soudem prvního stupně k závěru, že žalobní návrh není důvodný. S ohledem na skutečnost, že žalovaný subjekt je zájmovým sdružením právnických osob ve smyslu ustanovení § 20f obč. zák., a zákon nestanovuje členům tohoto typu sdružení možnost soudní ochrany proti rozhodnutím jeho orgánů, neshledaly nižší instance pro nedostatek zákonného zmocnění oprávnění k zásahu do vnitřních poměrů žalovaného.

Ústavný súd ČR z 12.12.2006 - K právnej úprave práva na združovanie
Vytvorené:18. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

V první fázi sporu obvodní soud řízení zastavil, když došel k právnímu názoru, že v dané věci není dána pravomoc soudu, toto rozhodnutí potvrdil i městský soud. Stěžovatel se úspěšně bránil podaným dovoláním, na jehož základě Nejvyšší soud obě rozhodnutí zrušil a vyslovil právní názor, že soudy mohou rozhodovat i spory týkající se občanských sdružení, aniž by šlo o zásah státních orgánů do jejich postavení a činnosti ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále je "zákon č. 83/1990 Sb."). Po provedením dokazování obvodní soud rozsudkem žalobu zamítl, což odůvodnil zejména úvahou, že nelze zpochybňovat správnost či zákonnost rozhodnutí mimořádné valné hromady unie, pokud jí bylo rozhodnuto o vypořádání, když stěžovatel nepodal žalobu podle § 15 zákona č. 83/1990 Sb., že soudu nepřísluší právo přezkoumávat rozhodnutí mimořádné valné hromady a jeho úkolem bylo jen zjistit, zda-li při vypořádání unie dodržela závazek, který pro ní plynul z rozhodnutí jejího nejvyššího orgánu; závěrem uvedl, že unie vypořádala nároky stěžovatele přesně tak, jak bylo závazně určeno usnesením mimořádné valné hromady, a to formou nepeněžitého plnění, tj. převodem akcií, jejichž nominální hodnota odpovídala hodnotě zvažované v usnesení. K odvolání stěžovatele městský soud rozsudek soudu I. stupně napadeným rozsudkem potvrdil, přitom neuznal argumentaci stěžovatele, že nemohl podat žalobu podle § 15 zákona č. 83/1990 Sb., byť již nebyl členem unie, ztotožnil se i s dalšími částmi odůvodnění a také dospěl k závěru, že mělo být vycházeno z nominální hodnoty akcií a nikoliv účetní. Proti rozsudku odvolacího soudu podal stěžovatel dovolání, neboť měl za to, že má po právní stránce zásadní význam, a k posouzení předložil tři otázky:

- zda jako nečlen unie mohl proti rozhodnutí valné hromady podat žalobu podle §15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb.,

- zda taková žaloba je žalobou na určení, nebo zda jde jen o zvláštní druh žaloby,

- zda je stěžovatel oprávněn podat žalobu na plnění, pokud je zřejmé, že žalobou podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb. se nelze domáhal zaplacení požadované dlužné částky.

Najvyšší súd SR z 18.05.2010 - K rozpusteniu združenia a vymenovaniu likvidátora MVSR
Vytvorené:13. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Navrhovateľ sa podaním domáhal uloženia povinnosti odporcovi - Ministerstvu vnútra SR rozhodnúť podľa § 12 ods. 1 písm. b/ zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov  o rozpustení občianskeho združenia a vymenovať likvidátora tohto občianskeho združenia.

Najvyšší súd ČR z 12.10.2011 - K aktívnej legitimácii člena združenia k podaniu žaloby
Vytvorené:11. 08. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Odvolací soud svým rozsudkem potvrdil zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně, který ve věci rozhodoval o žalobcově návrhu na určení, že rozhodnutí výkonného výboru šachového svazu ve věci odvolání šachového oddílu  proti rozhodnutí Sportovně technické komise šachového svazu je nezákonné a odporující stanovám Šachového svazu České republiky (občanského sdružení). Žalobce se výše uvedeného domáhal s odůvodněním, že podle stanov Šachového svazu ČR má mít Výkonný výbor žalovaného pět členů, avšak v době rozhodování měl pouze čtyři členy. Žalobce též namítal, že člen orgánu první instance nemůže rozhodovat v odvolacím řízení; v daném případě však rozhodoval jako předseda Sportovně technické komise žalovaného a zároveň jako člen jeho výkonného výboru. Sportovně technická komise žalovaného rozhodla o uložení pokuty oddílu jako sankce za nesplnění základních povinností pořadatele. Odvolání oddílu proti rozhodnutí bylo částečně zamítnuto, částečně uznáno  a uznáno (bod d/). Soud prvního stupně ve věci dospěl k závěru, že žalobce není ve sporu aktivně legitimován, jelikož se ho napadené rozhodnutí netýká rozhodnuto bylo o uložení pokuty oddílu, nikoliv žalobci jako fyzické osobě. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž vymezil právní otázku, v níž spatřuje zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Podle něj má takový význam vymezení okruhu (konkrétních fyzických) osob, které jsou za situace obdobné pro popisovaný případ ve sporu aktivně legitimovány. Současně uvedl, že se považuje za aktivně legitimovaného pro podání předmětné žaloby, a to i proto, že oddíl sám žalobu podat nemůže a uložená pokuta se jej, jako předsedy tohoto oddílu, nejcitelněji dotkne.

Najvyšší súd ČR z 23.08.2010 - K nulite rozhodnutia členskej schôdze združenia
Vytvorené:29. 06. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

V projednávané věci se žalobce domáhal vyslovení nesouladu shora uvedené mimořádné konference se zákonem a stanovami z důvodu, že se nesešla členská základna tohoto sdružení; osoby uvedené v prezenční listině, jež tvoří přílohu zápisu, nebyly podle žalobce členy sdružení, a to vzhledem k nenaplnění podmínek určených v stanovách. Dále pak, že mimořádná konference nebyla svolána řádně zvoleným předsednictvem. 

Najvyšší súd ČR z 18.12.2007 - K zvolaniu valného zhromaždenia poverenou osobou
Vytvorené:23. 06. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání z důvodu nesprávného právního posouzení podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. Přípustnost dovolání opírala o zásadní právní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/ a odst. 3 o. s. ř.) napadeného rozsudku, který spatřovala v tom, že postup počínající svoláním valné hromady, volbou delegátů, přes vystoupení a hlasování na valné hromadě zcela odporuje jak stanovám, tak i právním předpisům. Konkrétně namítala, že valná hromada byla svolána paní J., tedy v rozporu se stanovami, které předpokládají svolání valné hromady výkonným výborem. Dále žalobkyně uvedla, že dovolací soud nevzal ve svém předchozím rozsudku v úvahu všechny skutečnosti, zejména opomenul, že ne všichni delegáti hlasující na valné hromadě byli řádně zvoleni a že na valné hromadě vystoupil zástupce Českomoravské kynologické unie, který ovlivnil hlasování v neprospěch žalobkyně, aniž měl právo na valné hromadě vystoupit. 

Najvyšší súd ČR z 30.01.2008 - K rozšíreniu žalobného petitu nad rámec § 15 ods. 1 Zákona o združovaní občanov
Vytvorené: 3. 06. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Proti výrokům rozsudku odvolacího soudu, podal žalobce dovolání, které opíral při přípustnosti dovolání dané především odlišnými rozsudky nižších instancí - o jím tvrzené nesprávné právní posouzení věci, dále o procesní vadu s následkem nesprávného rozhodnutí a konečně o skutkové zjištění, jež nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. V rozsáhlém odůvodnění dovolání žalobce namítal, že smlouvu mezi II. H. F. a jeho členskými národními hokejovými svazy nelze nadřadit Přestupnímu řádu, jenž je pro svaz i jeho členy závazný. S odkazem na celou řadu ustanovení (čl. 2 odst. 4 Ústavy, čl. 2 odst. 3 a čl. 4 Listiny, § 2 odst. 1 a § 488 o. z., § 3 odst. 3 a § 16 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů) žalobce dovodil, že kontrakty navenek uzavřené ze strany Č. S. L. H. mimo jeho členskou základnu nemohou zavazovat členy tohoto občanského sdružení. Pro vztah Č. S. L. H. jeho členové platí Přestupní řád Č. S. L. H. a z něho žalobce odvozuje svůj nárok. Dovolatel navíc považoval napadený rozsudek za nepřezkoumatelný, neboť právní aspekt závaznosti smlouvy Č. S. L. H. II. H. F. pro žalobce v něm není srozumitelně vysvětlen. K pochybení odvolacího soudu mělo dojít též při rozhodování o příslušenství pohledávky. 

Ústavný súd ČR z 10.03.1998 - K právomoci okresných súdov na prieskum rozhodnutí orgánov občianskeho združenia - ústavnoprávny pohľad
Vytvorené:22. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku okresního soudu, zamítajícímu návrh stěžovatele na zrušení rozhodnutí členské schůze mysliveckého sdružení o jeho vyloučení z tohoto sdružení, stěžovatel uvádí, že tímto rozsudkem byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva vyplývající z článku 36 Listiny základních práv a svobod a též z článku 90 a článku 95 Ústavy ČR. Stěžovatel se totiž jednání, pro které byl vyloučen z mysliveckého sdružení nedopustil, takže závěry soudu nemají v tomto směru vůbec oporu ve výsledcích provedeného dokazování. Další dodatečně uvedené důvody nebyly vůbec pojaty do rozhodnutí členské schůze o stěžovatelově vyloučení, ale byly uvedeny teprve v oznámení ze dne 10. 4. 1994 adresovaném stěžovateli. Také porušení těchto povinností, které by samy o sobě nemohly poskytovat důvod ke stěžovatelově vyloučení, nebylo ostatně prokázáno. Okresní soud pochybil navíc i v tom směru, že na předmět řízení aplikoval ustanovení části páté občanského soudního řádu, týkající se správního soudnictví, ačkoli pravomoc k přezkoumání rozhodnutí orgánu sdružení občanů je dána ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 7 odst. 2 o. s. ř. To mimo jiné znamená, že v projednávané věci měl soud v řízení postupovat podle části prvé a části třetí občanského soudního řádu. Ze všech těchto důvodů domáhá se proto stěžovatel zrušení napadeného rozsudku.

Najvyšší súd ČR z 16.06.2005 - K aktívnej legitimácii organizačnej jednotky vo vzťahu k rozhodnutiu orgánu občianskeho združenia
Vytvorené:15. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Dovolatel se domníval, že by mu měl dovolací soud přiznat širší rozsah právní ochrany proti internímu spolkovému zrušovacímu aktu. 

Najvyšší súd ČR z 10.06.2009 - K informovanosti členov valného zhromaždenia o predmete hlasovania
Vytvorené:11. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Odvolací soud rozhodoval ve věci, v níž se žalobce domáhal žalobou soudní ochrany ve smyslu § 15 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Předmětem učinil usnesení valné hromady, kterou valná hromada mimo jiné schválila uzavření smlouvy a dodatky smluv se společností týkající se výstavby. Podle tvrzení žalobce nebyl při jednání valné hromady dodržen schválený program. Zejména byla vypuštěna druhá část diskuse, do návrhu usnesení valné hromady bylo zahrnuto i usnesení o souhlasu valné hromady s uzavřením jakýchsi dodatků smluv se společností, ačkoli tento problém nebyl předmětem diskuse, valná hromada a členové návrhové komise nebyli seznámeni s konkrétním a přesným obsahem uvedených smluv, hlasování valné hromady proběhlo po uplynutí doby vymezené programem pro konání valné hromady, po 20.00 hod., valná hromada nehlasovala o návrhu pana Veverky na zkrácení funkčního období výboru žalované a o svolání mimořádné valné hromady. V textu zápisu z valné hromady byly i takové body usnesení, o nichž nebylo vůbec hlasováváno, například o udělení čestného členství, o nezařazení některých návrhů do hlasování; bod 1 písm. f) usnesení byl podle žalobce v rozporu s § 47 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 1 občanského zákoníku, neboť rozhodnutí orgánu žalované nebylo dostatečně určité tak, aby bylo možno specifikovat, kterých úkonů žalované se má vlastně týkat a z textu usnesení nevyplývá obsah těchto právních úkonů. 

Najvyšší súd ČR z 12.10.2011 - K výraznej intenzite zásahu rozhodnutia občianskeho združenia do práv člena združenia
Vytvorené: 4. 05. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

V projednávané věci se žalobce domáhal určení, že rozhodnutí Výkonného výboru šachového svazu je v rozporu se zákonem a stanovami Šachového svazu České republiky, jelikož bylo přijato v nedostatečném personálním složení a trpělo též formálními vadami. Nesprávné obsazení výboru bylo spatřováno v tom, že vzhledem k potřebnému hlasovacímu kvóru při přijímání rozhodnutí tohoto orgánu (přítomnost 3 členů s hlasem rozhodujícím) nebyla tato podmínka dodržena, neboť jeden ze tří členů již rozhodoval jako člen prvostupňového orgánu a v odvolacím řízení tak nebyl nadán rozhodujícím hlasem což první instance shledala za prokázané a na tom také postavila své (pro žalobce vyhovující) odůvodnění. Uvedenému internímu aktu spolkového orgánu (zde orgánu organizační jednotky občanského sdružení, mající právní subjektivitu) předcházelo rozhodnutí Sportovně-technické komise šachového svazu, kterým byla žalobci uložena pokuta.

Najvyšší súd SR z 26.11.2009 - K oprávneniu člena združenia domáhať sa určenia neplatnosti uznesenia valného zhromaždenia
Vytvorené:27. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Súd prvého stupňa rozsudkom rozhodol tak, že v celom rozsahu zamietol návrh navrhovateľov, ktorým sa domáhali určenia, že uznesenia mimoriadneho valného zhromaždenia odporcu sú neplatné ako i určenia, že navrhovatelia sú riadnymi členmi odporcu. Podľa názoru súdu návrh na začatie konania bol podaný predčasne, navrhovatelia v I. a II. rade, najskôr mali využiť všetky opravné prostriedky v súlade so stanovami SPV. Podľa platných stanov SPV proti takémuto rozhodnutiu orgánu občianskeho združenia bolo možné podať opravný prostriedok na najvyššom orgáne združenia. Z uvedeného vyplýva, že voči rozhodnutiu predsedu SPV mali navrhovatelia najskôr podať odvolanie. Navrhovatelia však nepreukázali, žeby postupovali v súlade s citovanými ustanoveniami stanov SPV, t. j. podali odvolanie a podľa kapitoly V čl. 2 písm. w/ je valné zhromaždenie najvyšším odvolacím orgánom SPV.

Najvyšší súd ČR z 29.01.2008 - K vzniku občianskeho združenia, jeho zápisu do registra a zániku združenia
Vytvorené:16. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Dovolatel se domnívá, že napadené rozhodnutí vychází z nesprávného výkladu § 135 o. s. ř., byť toto ustanovení odvolací soud v odůvodnění výslovně nezmiňuje. Dovolatel se ve své argumentaci odvolává zejména na § 12 odst. 1 písm a), § 12 odst. 2 a § 13 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, na § 20a odst. 3 občanského zákoníku (dále též jen obč. zák. ) a na stanovy žalovaného. Vychází z názoru, že v případě zániku sdružení jeho dobrovolným rozpuštěním není Ministerstvo vnitra České republiky (dále též jen MV ČR ) oprávněno vůbec rozhodovat, zda sdružení zanikne. Tento státní orgán tedy nevydává o zániku žádné správní rozhodnutí, jímž by byl soud ve smyslu § 135 o. s. ř. vázán; zánik subjektu bere pouze sdělením o provedení výmazu sdružení na vědomí, tedy tento zánik pouze deklaruje. Podle názoru dovolatele proto postupoval zcela správně soud prvního stupně, posuzoval-li otázku, zda žalovaný existuje či nikoli. Za situace, kdy nebylo doloženo konání členské schůze žalovaného, která jako jediná podle jeho stanov může rozhodnout o jeho dobrovolném rozpuštění a kdy neproběhla likvidace žalovaného, která je nezbytným zákonným předpokladem zániku občanského sdružení, se dovolatel zcela ztotožňuje s argumentací soudu prvního stupně, kterou však odvolací soud zcela pominul. Jestliže likvidace neproběhla, postupovalo podle dovolatele MV ČR v rozporu se zákonem, když tuto likvidaci po žalovaném nevyžadovalo. 

Ústavný súd ČR z 03.04.2007 - K majetkovému vyporiadaniu pri zániku členstva
Vytvorené:16. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že mu měl žalovaný - Myslivecké sdružení Číčava - Krč (v řízení před Ústavním soudu vedlejší účastník) vyplatit vypořádací podíl z majetku tohoto občanského sdružení. Stěžovatel argumentuje rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 26.4.2005, č.j. 32 Odo 995/2004-462, jež toto právo přiznává členovi sdružení založeného dle § 829 občanského zákoníku. Stěžovatel argumentuje tím, že § 13 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen "zákon o sdružování"), upravuje otázku majetkového vypořádání pouze pro případ zániku sdružení. Při jiném způsobu zániku členství toto ani jiné ustanovení zákona o sdružování tuto otázku neřeší. Stanovy žalovaného v čl. 7 bod. 2 pouze uvádí, že členu, jehož členství zaniklo, se vrátí jeho členský podíl, resp. jeho zůstatková hodnota; vrácení je však splatné až po schválení roční uzávěrky. Členský podíl není definován ani zákonem o sdružování, ani stanovami. Stěžovatel dovozuje, že je třeba tento podíl stanovit z celého majetku žalovaného, a nikoliv pouze ze zůstatkové hodnoty členského příspěvku. Stěžovatel na podporu svého stanoviska uvádí, že jestliže vztahy mezi žalovaným a stěžovatelem nejsou upraveny zákonem o sdružování nebo stanovami, řídí se občanským zákoníkem. Dále poukazuje na zásadu spravedlivosti upravenou v obchodním zákoníku, která zakládá právo na výplatu vypořádacího podílu z majetku právnické osoby při zániku účasti společníka. Porušení zásady rovnosti spatřuje stěžovatel v tom, že jsou členové rozděleni na dvě kategorie, a to ty, jejichž členství skončilo před zánikem sdružení, a ty, jejichž členství skončilo se zánikem občanského sdružení; druzí mají na rozdíl od prvých nárok na vypořádací podíl z celého majetku sdružení. Bylo by v rozporu se zásadou dobrých mravů, kdyby stěžovatel, z jehož členského podílu, příspěvků a především práce majetek žalovaného vznikl a byl udržován, neměl právo na přiměřený a spravedlivý vypořádací podíl.

Najvyšší súd ČR z 25.07.2007 - K postupu pri neexistencii orgánu oprávneného zvolať členskú schôdzu po uplynutí jej volebného obdobia
Vytvorené:10. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobce se domáhal určení, že žalované nejsou členkami jeho Výboru, přičemž žalované své oprávnění jednat jako statutární orgán žalobce opírají o neplatné výsledky členské schůze ze dne 27. 3. 1999, která byla svolána v rozporu se stanovami společnosti. Podle tvrzení žalobce se již 31. 1. 1999 konala členská schůze, která všechen předchozí výbor, včetně žalovaných, ze svých funkcí odvolala. 

Najvyšší súd ČR z 30.08.2006 - K platnosti prijatia rozhodnutia o odvolaní predsedu valného zhromaždenia vs. účasť členov združenia bez hlasovacieho práva
Vytvorené:10. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Žalobkyně se žalobou podle § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění účinném ke dni 27. 10. 2001 (dále jen zák. č. 83/90 Sb. ) domáhala, aby byla zrušena rozhodnutí valné hromady žalovaného, kterými bylo rozhodnuto o zbavení žalobkyně funkce předsedy žalovaného a bylo potvrzeno rozhodnutí orgánu žalovaného o vyloučení žalobkyně ze žalovaného sdružení, neboť jsou v rozporu se zákonem a stanovami žalovaného, nakolik se hlasováni zúčastnily též osoby, jimž hlasovací právo nenáleželo. 

Najvyšší správny súd ČR z 14.12.2010 - K vylúčeniu člena z občianskeho združenia bez udania dôvodu
Vytvorené: 7. 04. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Ve věci se žalobce domáhal určení neplatnosti svého vyloučení z občanského sdružení. Žalobce byl vyloučen na schůzi řádně svolané valné hromady, o níž byl kromě písemného vyhotovení usnesení z téhož dne (jen výčtově konstatujícího přijatá rozhodnutí) sepsán notářský zápis a na níž byly rovněž změněny stanovy občanského sdružení. Podle nového znění stanov, členství v občanském sdružení zaniká (kromě jiných alternativ, upravených v jiných částech zmíněného bodu) „vyloučením člena valnou hromadou“. Žalobce byl po této změně stanov vyloučen na základě hlasování, a to 50 hlasy pro vyloučení (z 55 hlasujících), přičemž důvod vyloučení není uveden v zápise ze schůze a v notářském zápise je k této věci (bod 9 programu schůze) popsána diskuse k navrženému vyloučení, nikoli však relevantní ustanovení stanov či důvod vyloučení. Vyloučení pak nebylo žalobci oznámeno samostatně písemnou formou. Změnu stanov občanského sdružení vzalo Ministerstvo vnitra ČR „na vědomí“ dne 23. 10. 2008.

Ústavný súd SR z 23.10.2012 - K oslobodeniu občianskeho združenia založeného na ochranu spotrebiteľa od súdneho poplatku
Vytvorené:30. 03. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Z podania a jeho príloh vyplynulo, že sťažovateľ - občianske združenie na ochranu spotrebiteľa sa žalobou doručenou okresnému súdu domáhal zaplatenia istiny s príslušenstvom. Okresný súd vyzval sťažovateľa na zaplatenie súdnych poplatkov, ktoré sťažovateľ v určenej lehote nezaplatil, keďže už v žalobnom návrhu poukázal na skutočnosť, že je oslobodený od úhrady súdneho poplatku podľa § 4 ods. 2 písm. c) zákona č. 71/1992 Zb. o súdnych poplatkoch a poplatku za výpis z registra trestov v znení neskorších predpisov. Okresný súd napriek tejto skutočnosti uznesením  zastavil konanie z dôvodu nezaplatenia súdneho poplatku. 

Najvyšší súd ČR z 14.09.2011 - K aplikácii pojmu rozhodnutie občianskeho združenia vs. súdna ochrana člena združenia
Vytvorené:23. 02. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Ve věci se žalobce domáhal určení, že rozhodnutí Odvolací a revizní komise ČMFS je v rozporu se zákonem a stanovami žalovaného; žalobce požadoval též zrušení tohoto rozhodnutí (soudem prvního stupně byla tato část žaloby zamítnuta, odvolání nebylo podáno). Odvolací a revizní komise zrušila rozhodnutí Sportovně technické komise Řídící komise ČMFS, kterým byl žalobce potrestán pořádkovou pokutou za neoprávněné starty hráče V. Š. za tým mužů v mistrovských utkáních divize A (hráč měl v registračním průkazu nesprávně uveden – namísto označení žalobce – klub FK Marila Příbram). Odvolací a revizní komise rozhodla současně tak, že se sedm sehraných utkání divize A v období od 9. 8. do 20. 9. 2008, v nichž jmenovaný hráč nastoupil, dodatečně - oproti výsledkům dosaženým na hřišti - kontumuje výsledkem 0:3 v neprospěch týmu žalobce. Žalobce svůj nárok odůvodňoval poukazem na pravomocný rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1. 2008, č. j. 15 C 40/2007-66, který určil, že rozhodnutí valné hromady žalovaného ze dne 3. 2. 2007 o volbě členů Odvolací a revizní komise Mgr. L. a Mgr. D. je v rozporu se zákonem a stanovami ČMFS. Rozhodnutí Odvolací a revizní komise žalovaného ze dne 12. 12. 2008, učiněné ve složení komise Mgr. L. (předseda), JUDr. U. a Ing. F., tak bylo podle názoru žalobce učiněno v rozporu s čl. 5a odst. 1 stanov ČMFS, neboť Mgr. L. byl – viz citované rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 31. 1. 2008 - zvolen do komise v rozporu se zákonem a stanovami.

Najvyšší súd SR z 25.01.2011 - Nečinnosť orgánov združenia vs. výkon správneho súdnictva
Vytvorené:16. 02. 2015
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Navrhovateľ sa návrhom podaným na Najvyšší súd Slovenskej republiky v zmysle ust. § 250t Občianskeho súdneho poriadku domáhal toho, aby súd uložil odporcovi povinnosť, aby revízna a zmierovacia komisia Svetového združenia Slovákov v zahraničí ako príslušný orgán odporcu vo veci podania podnetov navrhovateľa konala a rozhodla v lehote 1 mesiaca odo dňa právoplatnosti uznesenia súdu a zároveň žiadal priznať náhradu trov konania za tri úkony právnej pomoci a za súdny poplatok. Navrhovateľ v návrhu poukázal na to, že podal v zmysle hlavy XI článku 6 stanov odporcu a hlavy XI článku 6 organizačného a rokovacieho poriadku odporcu tri písomné podnety a to 3., 4. a 7. decembra 2009 a podnety obsahovali všetky formálne a obsahové náležitosti, pričom revízna a zmierovacia komisia napriek tomu, že šesťmesačná lehota stanovená osobitným predpisom – organizačným  a rokovacím poriadkom odporcu už uplynula. Ďalej navrhovateľ uviedol, že o jeho návrhu nerozhodla v zmysle ust. § 250t O.s.p. a § 15 ods. 1 zákona č. 83/1990 Z. o združovaní občanov už vyčerpal všetky opravné prostriedky v rámci pôsobnosti odporcu, ktoré mu stanovy a organizačný a rokovací poriadok odporcu umožňovali na ochranu jeho práv a oprávnených záujmov. Keďže je zrejmé, že odporca nekoná bez vážneho dôvodu spôsobom ustanoveným osobitným predpisom odporcu – organizačným a rokovacím poriadkom je namieste, aby súd vydal rozhodnutie o povinnosti revíznej komisie odporcu vo veci konať a rozhodnúť.

Najvyšší súd SR z 31.05.2012 - K oslobodeniu občianskeho združenia od súdneho poplatku
Vytvorené:17. 12. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Napadnutým uznesením krajský súd zastavil podľa § 10 ods. 1 o súdnych poplatkoch a poplatku za výpis z registra trestov v znení neskorších predpisov konanie pre nezaplatenie súdneho poplatku, keď žalobkyňa súdny poplatok za žalobu na základe výzvy súdu nezaplatila, pričom dospel k záveru, že žalobkyni oslobodenie od súdnych poplatkov podľa § 4 ods. 2 zákona o súdnych poplatkoch, ktorého sa dovolávala, neprislúcha. V odôvodnení svojho rozhodnutia krajský súd uviedol, že bližším preverením skutočných aktivít žalobkyne a vyhodnotením konaní na tunajšom súde, v ktorých opakovane vystupuje, bolo zistené, že žalobkyňa je občianskym združením, ktoré okrem vyššie uvedeného cieľa (ekologické aktivity), vo svojich stanovách uvádza tiež ciele: budovanie a rozvoj regiónu, podpora prípravy a implementácie projektov, rozvoj vzdelávania a vedy a rozvoj občianskej spoločnosti a podpora transparentnosti. Z poznatkov z doterajších súdnych konaní vedených krajským súdom vyplýva, že doposiaľ súd prakticky neprejednával žalobu podanú občianskym združením, ktorá by sa týkala ekológie, teda činnosti, výkon ktorej by odôvodňoval osobné oslobodenie od súdnych poplatkov podľa § 4 ods. 2 písm. c/ zákona č. 71/1992 Zb.

Najvyšší súd SR z 04.06.2014 - K neaplikácii zákona o združovaní občanov na poľovnícke združenia
Vytvorené: 8. 12. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Návrhom doručeným okresnému súdu sa navrhovateľ domáhal preskúmania zákonnosti rozhodnutia členskej schôdze odporcu, ktorým odporca v rámci odvolacieho konania podľa Disciplinárneho poriadku Slovenského poľovníckeho zväzu zamietol odvolanie navrhovateľa proti prvostupňovému rozhodnutiu výboru a toto rozhodnutie potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím výboru odporcu bol navrhovateľovi podľa Disciplinárneho poriadku Slovenského poľovníckeho zväzu uložený disciplinárny trest vylúčenia z Poľovníckeho združenia Delňa. I toto rozhodnutie žiadal navrhovateľ zrušiť. Okresný súd uznesením postúpil vec Krajskému súdu v Prešove podľa § 250d ods. 2 Občianskeho súdneho poriadku s poukazom na § 246 ods. 1 OSP, § 1 ods. 3 písm. d) zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení neskorších predpisov, § 80 ods. 9 zákona č. 274/2009 Z. z. o poľovníctve a o zmene a doplnení niektorých zákonov v znení neskorších predpisov a § 79 ods. 1 citovaného zákona. 

Najvyšší súd SR z 31.01.1996 - K majetkovej účasti obchodného združenia v obchodnej spoločnosti
Vytvorené:11. 11. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Obvodný súd Košice uznesením rozhodol, že sa povoľuje zápis pre investičný fond, akciová spoločnosť, so sídlom v K. do obchodného registra. Proti tomuto uzneseniu podal sťažnosť pre porušenie zákona generálny prokurátor Slovenskej republiky. Navrhol, aby Najvyšší súd Slovenskej republiky vyslovil, že týmto uznesením bol porušený zákon, zrušil ho a vec vrátil Obvodnému súdu Košice na ďalšie konanie. Sťažnosť odôvodnil tým, že na založení tejto akciovej spoločnosti sa podieľal medzi inými Zväz stavebných podnikateľov Slovenska so sídlom v Bratislave. Uvedený zväz vznikol registráciou na Ministerstve vnútra Slovenskej republiky podľa § 6 zákona č. 83/ 1990 Zb. Združenie takto vzniknuté podľa § 1 ods. 3 písm. b/ zákona č. 83/1990 Zb. nemôže vykonávať zárobkovú činnosť, pretože to nie je ich cieľom a na takúto činnosť sú určené iné právnické osoby uvedené v Obchodnom zákonníku, prípadne v iných predpisoch. Toto obmedzenie je plne v súlade s § 19a ods. 1 Obč. zákonníka. Ak Obvodný súd Košice povolil zápis v obchodnom registri, porušil tým § 19a ods. 1 Obč. zákonníka, § 1 ods. 3 písm. b/ zákona č. 83/1990 Zb. (v znení neskorších zmien) v spojení s § 200b ods. 1 O.s.p.

Najvyšší správny súd ČR z 24.06.2010 - K názvu občianskeho združenia
Vytvorené:27. 10. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Městský soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu podanou členy přípravného výboru občanského sdružení Komise pro kapitálový trh proti rozhodnutí žalovaného Ministerstva vnitra, jímž žalovaný odmítl podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů registraci občanského sdružení s názvem Komise pro kapitálový trh. Městský soud při svém rozhodování dospěl k závěru, že pokud může zvolený název občanského sdružení ve svém důsledku způsobit záměnu občanského sdružení se subjektem působícím v oblasti kapitálového trhu, je třeba konstatovat, že takový název občanské sdružení dostatečně neindividualizuje, není přiměřený jeho poměrům, což je v rozporu s dobrými mravy a ochranou oprávněných zájmů jiných osob. Takto zvolený název sdružení proto dle mínění soudu představuje nedovolený způsob dosahování cílů občanského sdružení, neboť je způsobilý uvést tyto osoby v omyl ohledně povahy zamýšleného subjektu, což je v rozporu s principem právní jistoty. Městský soud, který se i v dalším ztotožnil se závěry žalovaného správního orgánu, zejména stran klamavosti názvu občanského sdružení „Komise pro kapitálový trh“, proto žalobní námitky v celém rozsahu zamítl jako nedůvodné. 

Najvyšší súd ČR z 28.06.2007 - K povahe určovacej žaloby podanej členom združenia
Vytvorené:20. 10. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Rozsudkem Městského soudu v Praze byl k odvolání žalovaného změněn ve vyhovujícím výroku o věci samé rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 6, a to tak, že se zamítá žaloba o určení, že žalobce je členem žalovaného. Odvolací soud zdůraznil zásadu odloučenosti občanských sdružení od státu, vyjádřenou v článku 20 Listiny základních práv a svobod. Tato odluka se projevuje především tím, že stát (tedy ani soudní či jiné státní orgány) nemohou, nestanoví-li zákon výjimečně jinak, zasahovat do vnitřních poměrů sdružení. Takovou výjimkou, kdy soud může zasáhnout do postavení nebo činnosti sdružení, je ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Toto ustanovení opravňuje člena sdružení požádat soud o určení, že rozhodnutí některého z orgánů sdružení je nezákonné nebo odporuje stanovám. Předmětná žaloba o určení, že žalobce je členem žalovaného, však nebyla žalobou domáhající se přezkoumání rozhodnutí sdružení ve smyslu citovaného ustanovení zákona o sdružování občanů. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že nebyla dána pravomoc soudu, aby rozhodl o tom, že žalobce je členem žalovaného, a žalobu ve znění projednávaném v odvolacím řízení zamítl.

Najvyšší súd SR z 02.02.2009 - K podaniu návrhu člena združenia na rozpustenie združenia
Vytvorené:14. 10. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Navrhovateľka sa domáhala, aby súd uložil odporcovi povinnosť rozhodnúť o zrušení združenia v lehote primeranej, nie však dlhšej ako 3 mesiace. Návrh odôvodnila tým, že odporca nereagoval adekvátnym spôsobom na jej podnety na rozpustenie združenia podľa § 11 ods. 2 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov pre porušenie ust. § 6 ods. 2 písm. f/ zákona č. 83/1990 Zb., keďže združenie nemá štatutárny orgán.

Najvyšší súd ČR z 17.03.2010 - Uloženie pokuty občianskym združením z dôvodu svojvoľného opustenia hracej plochy mužstvom
Vytvorené: 3. 10. 2014
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Obvodní soud pro Prahu 1 svým rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalující strana domáhala určení, že rozhodnutí Odvolací a revizní komise Českomoravského fotbalového svazu (dále jen „ČMFS“) je v rozporu se Stanovami ČMFS. Uvedeným rozhodnutím nebylo vyhověno odvolání žalobce proti rozhodnutí Disciplinární komise ČMFS, kterým byla žalobci uložena na základě Přílohy 2 čl. 3 a čl. 6 odst. 5 Disciplinárního řádu ČMFS pokuta 2.000.000,- Kč za svévolné opuštění hrací plochy družstvem (mužstvem) žalobce. Důvodem opuštění hřiště v tomto případě měla být podle žalobce nedostatečná pořadatelská služba, vhazování předmětů do prostoru hřiště a verbální útoky na rozhodčí. Žalobce podanou žalobu odůvodňoval tím, že rozhodnutí Odvolací a revizní komise je v rozporu se stanovami žalovaného, a to s ohledem na procesní pochybení, která měla předcházet vydání tohoto rozhodnutí. Pochybení mělo podle žalobce spočívat v tom, že vnitřní předpisy jasně neupravují lhůty pro řízení před orgány žalovaného a žalovaný se také nevypořádal ve svém rozhodnutí s interními poplatkovými otázkami. Žalobce byl podle svých tvrzení zkrácen na právech, jelikož neměl možnost se seznámit s podklady pro řízení před Odvolací a revizní komisí. Dále žalobce namítal rozpor mezi písemným odůvodněním a ústně sdělenými důvody rozhodnutí při jeho vyhlášení komisí, které se týkaly porušení fotbalových předpisů, o nichž měla být vypracována zpráva pro Výkonný výbor ČMFS. Tím také mělo dojít k porušení čl. 21 odst. 2 a 3 stanov žalovaného.

§ Najvyšší súd ČR z 27.03.2012 - Náhrada ušlého zisku neziskovej organizácie
Vytvorené: 7. 07. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou, zda lze postup žalobce subsumovat pod pojem nesprávný úřední postup, případně nezákonné rozhodnutí, přičemž zaujal názor, že žalovaný skutečně pochybil, když na základě podané přihlášky žalobce nezaregistroval, ač tak učinit měl a mohl. Dospěl k závěru, že žalobci skutečně vznikla škoda ve formě ušlého zisku, o který by se jeho majetek rozšířil, kdyby žalovaná řádně konala s tím, že všichni svědci potvrdili, že kdyby tak činila a žalobce zaregistrovala, poskytli by mu slíbené finanční prostředky. Zaujal názor, že tím byla prokázána i příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem. Vyslovil závěr, že všichni svědci skutečně měli úmysl darovat žalobci finanční prostředky a příslib, který o tom učinili, posoudil jako darovací smlouvu s odkladnou podmínkou vzniku sdružení, od níž však řádně odstoupili pro nemožnost plnění neexistujícímu subjektu, resp. subjektu, který v té době nebyl zaregistrován.

§ Najvyšší súd ČR z 10.12.2002 - Zánik organizačnej zložky občianskeho združenia
Vytvorené:16. 06. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Odvolací soud vycházel z toho, že zánik Autoklubu se sídlem v D. v J. jako právnické osoby se řídí jen stanovami Autoklubu České republiky a opomenul tak ustanovení § 13 odst. 3 zákona o občanských sdruženích a dále vyslovil názor, že stanovy občanského sdružení – Autoklubu České republiky – jsou speciálním předpisem, který vylučuje uplatnění obecně závazných právních předpisů. Tyto právní názory jsou nesprávné a rozhodnutí odvolacího soudu tak spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241 odst. 3 písm. d) OSŘ].

Všeobecné súdy z 18.04.2013 - Združenie založené za účelom ochrany spotrebiteľa ako vedľajší účastník konania
Vytvorené:12. 05. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Občianske združenie, ktorého názov je Združenie na podporu práv spotrebiteľov vystupovalo v súdnom konaní ako vedľajší účastník.

§ Ústavný súd SR z 08.04.2010 - Súdna ochrana člena občianskeho združenia
Vytvorené: 5. 05. 2014
Autor:Mgr. Matej Trnavský
Zobraz celý text

Ústavný súd prijal sťažnosť na ďalšie konanie v časti, ktorou sťažovateľ namietal porušenie základného práva na súdnu ochranu uznesením krajského súdu.

Z obsahu sťažnosti a jej príloh vyplýva, že sťažovateľ 11. júna 2008 doručil okresnému súdu žalobu proti občianskemu združeniu S., B. (ďalej aj „žalovaný“), ktorou sa domáhal zrušenia rozhodnutia Výkonného výboru žalovaného, ktoré je uvedené v zápisnici žalovaného č. 3/2007 v bode 1 zo 14. decembra 2007 o zastavení činnosti sťažovateľovi v S. po dobu piatich rokov, a to od 14. decembra 2007 do 15. decembra 2012. Sťažovateľ tvrdil, že toto rozhodnutie nebolo nikdy písomne vyhotovené ako samostatné rozhodnutie a nikdy mu nebolo ani doručené. Sťažovateľ nebol prizvaný na zasadnutie Výkonného výboru žalovaného, ktoré sa uskutočnilo 14. decembra 2007, o prijatí rozhodnutia sa sťažovateľ dozvedel iba z počutia a následne, keď žiadal o možnosť nahliadnutia do zápisnice z rokovania Výkonného výboru žalovaného zo 14. decembra 2007, toto nahliadnutie mu bolo umožnené v polovici januára 2008 jedným z členov Výkonného výboru žalovaného, ktorý však nebol splnomocnený na odovzdanie mu zápisnice č. 3/2007 ako doručovateľ, a preto sťažovateľovi zápisnicu neodovzdal. Takto sťažovateľ nahliadnutím do zápisnice zistil, že mu bol uložený trest a o aký druh trestu išlo. Sťažovateľ žiadal listom z 21. januára 2008 (a neskôr opakovane listom zo 4. marca 2008) žalovaného, aby mu doručil rozhodnutie o disciplinárnom treste. Žalovaný sťažovateľovi rozhodnutie nezaslal, avšak v júni 2008 uverejnil zápisnicu zo zasadnutia Výkonného výboru na svojej internetovej stránke. Sťažovateľ tvrdil, že uloženie trestu žalovaným bolo v rozpore s disciplinárnym poriadkom žalovaného, a to z dôvodu, že žalovaný sťažovateľovi neoznámil, akého previnenia sa dopustil, nikdy mu neoznámil, že proti nemu vzniesol obvinenie, obvinenie so sťažovateľom neprerokoval, neumožnil sa mu k obvineniu vyjadriť, uložil mu trest zákazu činnosti na dobu 5 rokov, hoci z disciplinárneho poriadku vyplýva, že trest zákazu výkonu funkcie možno uložiť najdlhšie v trvaní 12 mesiacov, uložiť možno iba trest zákazu výkonu funkcie, avšak sťažovateľovi bol uložený trest zastavenia činnosti, trest uložil sťažovateľovi orgán žalovaného, ktorý nemal právomoc o uložení trestu rozhodnúť (prvostupňovým disciplinárnym orgánom žalovaného je disciplinárna komisia a druhostupňovým predsedníctvo žalovaného), trest bol sťažovateľovi uložený napriek tomu, že od skutku, za ktorý mal byť uložený, už prv uplynula lehota, po ktorej už trest v zmysle disciplinárneho poriadku uložiť nemožno, podľa disciplinárneho poriadku žalovaného, ak sa previnilec nezúčastní zasadnutia disciplinárnej komisie, musí mu byť doručená zápisnica z jej rokovania a musí byť poučený o možnosti podať odvolanie proti rozhodnutiu u uložení trestu. Svoju žalobu okresnému súdu právne odôvodnil sťažovateľ tým, že podľa § 15 ods. 1 zákona č. 83/1990 Zb. o združovaní občanov v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon č. 83/1990 Zb.“), ak člen združenia považuje rozhodnutie niektorého jeho orgánu, proti ktorému už nemožno podať opravný prostriedok, za nezákonné alebo odporujúce stanovám, môže do 30 dní odo dňa, keď sa o ňom dozvedel, najneskôr však do 6 mesiacov od rozhodnutia požiadať okresný súd o jeho preskúmanie. Sťažovateľ nemohol podať proti rozhodnutiu Výkonného výboru žalovaného odvolanie, pretože odvolanie sa pripúšťa iba proti rozhodnutiu disciplinárnej komisie. 

§ Európsky súd pre ľudské práva z 08.12.1999 - Strana slobody a demokracie (ÖZDEP) c. Turecko
Vytvorené:11. 10. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Tento prípad sa podľa stanoviska vlády odlišoval od iných v tom, že na rozdiel od týchto politických strán nebolo cieľom ÖZDEP podrobiť sa pravidlám demokratického konania, ale rozdeliť krajinu pri podpore jednej časti obyvateľstva a tiež schvaľovaním boja vedeného teroristickými organizáciami.

Podľa názoru Ústavného súdu program ÖZDEP vychádza z myšlienky, že v Turecku existuje osobitný kurdský národ s vlastnou kultúrou a jazykom; Kurdi v ňom boli vykreslení ako utlačovaný národ, ktorého demokratické práva sú úplne ignorované. ÖZDEP požadovala právo na sebaurčenie Kurdov a podporovala právo na vedenie "vojny za nezávislosť". Jej postoj bol porovnateľný s postojom teroristických skupín a sám o sebe predstavoval výzvu k povstaniu, čo oprávňovalo vydať rozhodnutie o rozpustení strany.

Súd po vykonaní analýzy však nenašiel v programe ÖZDEP nič, čo by mohlo byť považované za výzvu k násiliu, povstaniu alebo akejkoľvek inej forme odmietnutia demokratických princípov, čo je dôležitý fakt, ktorý sa musí vziať do úvahy (pozri Okcuoglu proti Turecku, 1999). Naopak, program zdôrazňuje nevyhnutnosť realizovať navrhnutý politický zámer pri rešpektovaní demokratických pravidiel. Je v ňom napríklad to, že ÖZDEP "predpokladá vytvorenie demokratického zhromaždenia zloženého zo zástupcov ľudu, volených všeobecným hlasovaním", a že je stúpencom "pokojného a demokratického riešenia kurdského problému a pri striktnom aplikovaní medzinárodných noriem, ako je Helsinský záverečný akt, Dohovor o ochrane ľudských práv a základných slobôd a Všeobecná deklarácia ľudských práv". Podľa vlády však táto strana "otvorene podporuje ozbrojený boj, najmä keď prehlasuje: "ÖZDEP podporuje spravodlivý a legitímny boj vedený národmi za ich nezávislosť a slobodu. Je s týmto bojom solidárna". Súd v tejto vete videl ohlásenie zámeru ÖZDEP uplatňovať určité politické požiadavky, ale nevidel v nich žiadne podnecovanie k použitiu sily alebo k nerešpektovaniu pravidiel demokracie. Z tohoto pohľadu sa inkriminovaná pasáž vôbec nelíši od pasáží, ktoré sú uvedené v programoch niektorých politických zoskupení činných v iných členských štátoch Rady Európy.

Súd ďalej uviedol, že inkriminované pasáže programu ÖZDEP, aj keď sú kritické a vznášajú požiadavky, nespochybňujú rešpektovanie princípov a pravidiel demokracie. Vzal do úvahy aj okolnosti, súvisiace s prípadom, najmä ťažkosti spojené s bojom proti terorizmu (pozri okrem iných Zjednotená komunistická strana Turecka a ostatní proti Turecku). Vláda v tejto súvislosti tvrdila, že ÖZDEP nesie časť zodpovednosti za problémy, ktoré prináša terorizmus v Turecku.

Nevysvetlila však, ako by sa to mohlo stať, keď ÖZDEP nemala takmer čas rozvinúť ani najmenšiu významnú akciu: v októbri 1992 bola založená, v januári 1993 bol podaný návrh na jej rozpustenie, v apríli 1993 sa sama rozpustila a v júli ju rozpustil Ústavný súd. Ak nejaké nebezpečenstvo existovalo, mohlo maximálne vyplynúť z jej programu, ale ani tu vláda presvedčivo nedokázala, ako inkriminované pasáže, napriek deklarovanej oddanosti demokracii a pokojným riešeniam, by mohli byť považované za zostrujúce terorizmus. Súd dospel k záveru, že rozpustenie ÖZDEP bolo neprimerané sledovanému cieľu a nebolo ani nevyhnutné v demokratickej spoločnosti, čím bol porušený článok 11 Európskeho dohovoru.

§ Ústavný súd SR z 06.09.2001 - konanie o súlade právnych predpisov- návrh na vyslovenie nesúladu ustanovenia § 6 ods. 2 písm. b) bodu 4 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov s čl. 29 ods. 3 Ústavy Slovenskej re
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Ústavný súd Slovenskej republiky v pléne na neverejnom zasadnutí prerokoval návrh na začatie konania o súlade právnych predpisov navrhovateľa skupiny 33 poslancov Národnej rady Slovenskej republiky, zastúpených JUDr. Ing. I. Š., na vyslovenie nesúladu ustanovenia § 6 ods. 2 písm. b) bodu 4 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov s čl. 29 ods. 3 Ústavy Slovenskej republiky, za účasti Národnej rady Slovenskej republiky, a 6. septembra 2001 takto

r o z h o d o l :

Ustanovenie § 6 ods. 2 písm. b) bodu 4 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení zákona č. 468/1991 Zb., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 47/1993 Z. z., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 43/1994 Z. z. a zákona č. 404/2000 Z. z. n i e j e v súlade s čl. 29 ods. 3 Ústavy Slovenskej republiky.

O d ô v o d n e n i e :

I.

Návrh na začatie konania a stanovisko Národnej rady Slovenskej republiky

1. Pôvodne skupina 34 poslancov (ďalej len „navrhovateľ“) Národnej rady Slovenskej republiky (ďalej len „národná rada“) podala podľa čl. 125 písm. a) a čl. 130 ods. 1 písm. a) Ústavy Slovenskej republiky (ďalej len „ústava“) návrh na začatie konania o súlade právnych predpisov podľa § 37 zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 38/1993 Z. z. o organizácii Ústavného súdu Slovenskej republiky, o konaní pred ním a o postavení jeho sudcov v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon o ústavnom súde“). Po vymenovaní jedného z poslancov a zároveň právneho zástupcu navrhovateľa I. Š. za ministra vnútra Slovenskej republiky sa stala navrhovateľom skupina 33 poslancov národnej rady, naďalej zastúpená I. Š.

Navrhovateľ žiadal začať konanie o súlade § 6 ods. 2 písm. b) bodu 4 v spojení s § 7 ods. 2 a s § 21a ods. 1 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení zákona č. 468/1991 Zb., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 47/1993 Z. z., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 43/1994 Z. z. a zákona č. 404/2000 Z. z. (ďalej len „zákon o politických stranách“) s čl. 29 ods. 3 ústavy, avšak v návrhu na rozhodnutie vo veci samej navrhovateľ žiadal vydať nález v tomto znení: „§ 6 odsek 2 písmeno b) bod 4 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení zákona č. 468/1991 Zb., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 47/1993 Z. z., zákona Národnej rady Slovenskej republiky č. 43/1994 Z. z. a zákona č. 404/2000 Z. z. nie je v súlade s článkom 29 odsek 3 Ústavy Slovenskej republiky.“

V odôvodnení návrhu na začatie konania bolo uvedené:

«Základnou námietkou voči ustanoveniu o zákaze viacnásobného členstva v politických stranách v zákone je jeho vzťah k ústavnému právu občanov združovať sa, ako je toto právo upravené v článku 29 Ústavy Slovenskej republiky.

V odseku 1 uvedeného článku je upravené všeobecné právo každého združovať sa v spolkoch, spoločnostiach alebo iných združeniach. V odseku 2 článku 29 ústavy je upravené špecifické právo občanov združovať sa v politických stranách a v politických hnutiach.

Je treba zdôrazniť, že pre občanov využívajúcich právo na združovanie (podľa oboch prvých odsekov čl. 29) platí všeobecné ústavné pravidlo uvedené v článku 2 ods. 3 ústavy, podľa ktorého „každý môže konať, čo nie je zákonom zakázané, a nikoho nemožno nútiť, aby konal niečo, čo zákon neukladá“.

V článku 29 ods. 3 ústavy je možnosť obmedzenia výkonu združovacieho práva zákonom veľmi precízne vymedzená.

V zmysle ústavy tak možno urobiť iba vtedy, ak je to v demokratickej spoločnosti nevyhnutné pre bezpečnosť štátu, na ochranu verejného poriadku, predchádzanie trestným činom alebo na ochranu práv a slobôd iných.

Každé obmedzenie, ktorým by zákon ohraničil výkon združovacieho práva nad tento rozsah, prekračuje rámec povolený ústavou.

„... Prvou materiálnou podmienkou je obmedzenie v záujme ochrany práv a slobôd iných, ochrany verejného poriadku alebo bezpečnosti štátu. V rozsahu týchto chránených záujmov je prvá materiálna podmienka obmedziteľnosti práva slobodne sa združovať zhodná s prvou materiálnou podmienkou obmedziteľnosti slobody prejavu a práva na informácie podľa čl. 26 ods. 4, ako aj práva pokojne sa zhromažďovať podľa čl. 28 ods. 2 ústavy. Osobitným dôvodom obmedzenia práva slobodne sa združovať je predchádzanie trestným činom. Ochrana verejného zdravia, resp. zdravia nie je ústavou určeným dôvodom pre obmedzenie práva slobodne sa združovať. Tento dôvod v obmedzenom rozsahu možno zahrnúť do kategórie predchádzania trestným činom, predovšetkým v prípade naplnenia znakov trestného činu šírenia nákazlivej choroby.

Druhou materiálnou podmienkou, ktorá sa musí splniť, je podmienka nevyhnutnosti prijatia obmedzenia opatrenia v demokratickej spoločnosti.“

Obdobným spôsobom sú upravované zákonné možnosti pre prípadné obmedzenie združovacieho práva aj v medzinárodnoprávnych dokumentoch.

Napríklad Dohovor o ochrane ľudských práv a základných slobôd upravuje právo slobodne sa združovať v čl. 11, kde sa uvádza: „Každý má právo na slobodu pokojného zhromažďovania a na slobodu združovať sa s inými, včítane práva zakladať na obranu svojich záujmov odbory alebo vstupovať do nich.“ Z judikatúry Európskeho súdu pre ľudské práva jednoznačne vyplýva, že toto právo sa vzťahuje aj na politické strany (prípad zákazu Komunistickej strany v Turecku v júli 1991 pod č. 133/1996/752/951).

Európsky súd v tejto súvislosti konštatoval, že politické strany sú formou združovania, ktorá má zásadný význam pre riadne fungovanie demokracie. S prihliadnutím na dôležitosť demokracie v systéme citovaného Dohovoru nemôže byť žiadna pochybnosť o tom, že politické strany podliehajú režimu ustanovenému článkom 11.

Odsek 2 článku 11 Dohovoru ustanovuje: „Na výkon týchto práv sa nemôžu uvaliť žiadne obmedzenia okrem tých, ktoré ustanovuje zákon a sú nevyhnutné v demokratickej spoločnosti v záujme národnej bezpečnosti, verejnej bezpečnosti, predchádzania nepokojom a zločinnosti, ochrany zdravia alebo morálky alebo ochrany práv a slobôd iných. Tento článok nebráni uvaleniu zákonných obmedzení na výkon týchto práv príslušníkmi ozbrojených síl, polície a štátnej správy.“

Zákon č. 404/2000 Z. z., ktorý zmenil a doplnil zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov, uložil v § 6 odsek 2 písmeno b) bod 4 politickým stranám a politickým hnutiam (ďalej len „politickým stranám“) uviesť vo svojich stanovách (organizačných poriadkoch) ustanovenie o neprípustnosti členstva v inej strane a hnutí.

Táto povinnosť sa vzťahuje na registráciu nových politických strán odo dňa účinnosti novely zákona (1. 1. 2001) a zároveň sa existujúcim politickým stranám ukladá, aby si svoje stanovy upravili podľa nového znenia § 6 odsek 2 do 28. februára 2001 (v § 21a ods. 1).

Zákon teda v platnom znení ukladá politickým stranám povinnosť uviesť vo svojich stanovách pre svojich členov zákaz členstva v iných politických stranách a žiadna nová politická strana bez takéhoto ustanovenia nemôže byť zaregistrovaná.

Politické strany, ktoré v čase nadobudnutia účinnosti novely zákona takéto ustanovenie vo svojich stanovách nemali, sú povinné toto ustanovenie do svojich základných organizačných noriem vložiť do 28. februára 2001.

Platné znenie § 6 ods. 2 písm. b) bod 4 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov teda zaväzuje politické strany, aby pre to, aby mohli vôbec existovať, vo svojich stanovách v rozpore s textom Ústavy Slovenskej republiky obmedzili výkon základného politického práva občanov.

Voči povinnosti uloženej politickej strane zakázať svojim členom členstvo v inej politickej strane možno uviesť i viacero neprávnych, politických a praktických námietok.

Vo vyspelých demokratických štátoch existuje v koncepcii členstva v politických stranách značná pluralita.

Sú známe totiž politické strany s klasickým členstvom, s kolektívnym členstvom, s členstvom, ktoré nie je nikde registrované, pretože za člena politickej strany sa považuje každý, kto ju volí, alebo dokonca každý, kto súhlasí s jej programom.

Aj z uvedených dôvodov je podobné pravidlo o zákaze viacnásobného členstva prakticky nezmyselné.

V platnej právnej úprave Slovenskej republiky má však takéto pravidlo charakter právnej normy, s ktorou táto spája aj sankciu, ktorá má hlboký a významný dopad na realizáciu základného ústavného práva zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich (v zmysle § 7 ods. 2 a § 21a ods. 1 zákona č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov ak návrh na registráciu nemá náležitosti podľa § 6 alebo ak sú v ňom neúplné alebo nepresné údaje, ministerstvo najneskôr do 15 dní od doručenia návrhu na registráciu zašle prípravnému výboru písomné upozornenie, že ak tieto nedostatky neodstráni, konanie o registráciu sa nezačne).

Príslušnosť a členstvo v politickej strane je pritom nielen jedným zo základných politických práv našich občanov, ale aj intímnym právom každého z nich a nikto by nemal byť povinný niekomu inému poskytovať informácie o vlastnej straníckej príslušnosti.

Slovenský zákon pritom neustanovuje žiaden mechanizmus, ako by mali politické strany pravidlo o zákaze členstva v inej strane voči svojim členom vynucovať.

Vo vyspelých demokratických krajinách sa pritom stretávame s dvoma pomerne častými prípadmi, keď by pravidlo o neprípustnosti viacnásobného členstva v politických stranách obmedzovalo právo občanov združovať sa spôsobom, ktorý by bol výrazne neobvyklý. Sú to tzv. ideové strany, ktoré vidia svoje poslanie vo vytváraní a šírení politických ideí a ak sa ich členovia chcú zúčastniť politickej súťaže, musia byť zároveň aj členmi inej politickej strany, ktorá má ambície zúčastňovať sa volieb. Druhým prípadom je kolektívne členstvo politických strán v širších politických zoskupeniach, ktoré však majú tiež povahu politických strán. Vo vnútroštátnom meradle možno uviesť ako príklad francúzske UDF a v nadnárodnom meradle Európsku ľudovú stranu. Člen nemeckej CDU je zároveň členom inej politickej strany, ktorou je Európska ľudová strana, za ktorú napríklad kandiduje vo voľbách do Európskeho parlamentu.

Nová právna úprava § 6 ods. 2 písm. b) bod 4 v Slovenskej republike pritom aj takéto členstvo vylučuje.

Rovnako sú známe prípady politických strán, ktoré nemajú ašpiráciu pôsobiť na celonárodnej úrovni a obmedzujú svoje pôsobenie iba na lokálnu politiku. Nie je dosť dobre zrejmé, prečo by aj na Slovensku napríklad jej občania nemali mať možnosť podporovať svojím členstvom tak politickú stranu uchádzajúcu sa o mandáty v Národnej rade Slovenskej republiky a zároveň aj politickú stranu uchádzajúcu sa napr. o miesta v obecnom zastupiteľstve.

Obmedzenie práva slobodne sa združovať v politických stranách ustanovením zákazu viacnásobného členstva v politických stranách nemožno uznať ako naplnenie ktorejkoľvek z materiálnych podmienok ustanovených ústavou na tento účel.

Zákaz členstva vo viacerých politických stranách nie je opatrením nevyhnutným v demokratickej spoločnosti ani pre bezpečnosť štátu, ani na ochranu verejného poriadku, ani na predchádzanie trestným činom a ani na ochranu práv a slobôd iných. Je to obmedzenie politického charakteru, ktoré vychádza z konkrétnej politickej predstavy o pôsobení politických strán, ide však ďaleko nad rámec, ktorým ústava umožňuje, aby sa právo občanov slobodne sa združovať obmedzilo.

Zo znenia odseku 3 článku 29 ústavy tiež vyplýva, že podmienky pre zákonné obmedzenie práva slobodne sa združovať sú totožné pre obidva prípady združovania občanov upravené tak v odseku 1, ako aj v odseku 2 citovaného článku ústavy.

To znamená, že zákonom možno obmedziť združovanie občanov tak všeobecne v spolkoch, spoločnostiach alebo iných združeniach, ako aj v politických stranách a politických hnutiach.

Odsek 3 citovaného článku totiž neumožňuje uplatniť iné podmienky pre obmedzenie práva združovať sa v politických stranách, ktoré by nebolo možné použiť pre zákonné obmedzenie práva združovať sa aj v spolkoch, spoločnostiach a združeniach.

Za tejto ústavnej situácie je zákonné obmedzenie, ktoré podľa § 6 odsek 2 písm. b) bod 4 zákona o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v platnom znení ukladá politickým stranám zakázať svojim členom členstvo v iných politických stranách, úplne absurdné.

Ak totiž pripustíme, že takéto zákonné obmedzenie je prípustné, musíme potom obdobné zákonné obmedzenie pripustiť aj pre úpravu združovania v spolkoch, spoločnostiach a združeniach.

V takom prípade bude potom možné pripustiť, že zákon môže požadovať aj od organizačných noriem spolkov ustanovenie, ktoré by občanom, ktorí sú členmi jedného spolku, zakazovalo byť členmi iného, iných, alebo dokonca všetkých ďalších spolkov.

Je teda zrejmé, že takáto úprava deformuje právo občanov slobodne sa združovať ďaleko nad rámec povolený ústavou.

Obdobným spôsobom však novela zákona o združovaní v politických stranách v citovanom ustanovení výrazne prekročila rámec, ktorý pripúšťa ústava pre obmedzenie práva slobodne sa združovať, a to tak vo všeobecnosti, ako aj pre združovanie v politických stranách a v politických hnutiach.»

2. Národná rada Slovenskej republiky sa k návrhu na začatie konania nevyjadrila.

3. Obaja účastníci súhlasili s upustením od verejného ústneho pojednávania.

4. Dôvodová správa k návrhu zákona č. 404/2000 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov vo svojej všeobecnej ani osobitnej časti (parlamentná tlač č. 736) neobsahuje odôvodnenie k navrhovanému zákazu viacnásobného členstva v politických stranách a v politických hnutiach.

Táto dôvodová správa nebolo doplnená ani pri odôvodňovaní návrhu cit. zákona jej predkladateľom – vládou Slovenskej republiky (bolo uvedené len to, že návrh novely má zamedziť členstvu občana súčasne v dvoch politických subjektoch). Prekladateľ návrhu novely však na záver rozpravy uviedol, že zákaz viacnásobného členstva je neuralgickým bodom tohto návrhu, pričom by sa táto situácia nemala riešiť tak, aby porušovala ústavné právo občana, a preto návrh zákona ponecháva na vôľu občanovi, či vstúpi alebo nevstúpi do takej politickej strany, ktorá má v stanovách obsiahnuté obmedzenie dvojitého členstva.

Ani po rozprave nedošlo k doplneniu dôvodovej správy a návrh novely zákona o politických stranách bol prijatý bez ohľadu na vystúpenia poslancov, ktorí kritizovali zákonný zákaz viacnásobného členstva v politických stranách a v politických hnutiach.

II.

Východiská

1. Základné právo na zakladanie politických strán a politických hnutí

1.1. V čl. 29 ods. 2 ústavy (ústavného zákona č. 460/1992 Zb. v znení ústavného zákona č. 244/1998 Z. z., ústavného zákona č. 9/1999 Z. z. a ústavného zákona č. 90/2001 Z. z.) je upravené základné právo na zakladanie politických strán a politických hnutí tak, že občania majú právo zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich.

V ústavných pomeroch Slovenskej republiky sa uplatňujú obmedzenia vo vzťahu k zakladaniu, existencii, a pôsobeniu politických strán, ktoré sú vyjadrené v dvoch základných rovinách. Prvou skupinou obmedzení sú obmedzenia, ktoré sú upravené v čl. 29 ods. 3 ústavy, podľa ktorého výkon práv podľa odsekov 1 a 2 (právo zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich) možno obmedziť len v prípadoch ustanovených zákonom, ak je to v demokratickej spoločnosti nevyhnutné pre bezpečnosť štátu, na ochranu verejného poriadku, predchádzanie trestným činom alebo na ochranu práv a slobôd iných.

Druhá skupina obmedzení v tomto zmysle sa týka osôb. Podľa čl. 54 ústavy zákon môže sudcom a prokurátorom obmedziť právo na podnikanie a inú hospodársku činnosť a právo uvedené v čl. 29 ods. 2...

Iné obmedzenia práva slobodne sa združovať v politických stranách ústava nepozná, čo znamená, že toto právo možno obmedziť len v uvedenom ústavnom rámci.

1.2. Z čl. 29 ods. 2 ústavy vyplýva, že právo slobodne sa združovať v politických stranách je ústavne garantované spolu s inými formami slobodného združovania sa (čl. 29 ods. 1 ústavy), a v čl. 29 ods. 3 (ale aj v čl. 54) ústavy sú ustanovené taxatívnym spôsobom predpoklady na obmedzenie práva na toto združovanie.

Obmedzenia v čl. 29 ods. 3 ústavy sa uplatňujú bez ohľadu na to, či ide o združovanie podľa čl. 29 ods. 1 alebo ods. 2 ústavy. Tieto predpoklady sa však uplatňujú odlišným spôsobom pri čl. 29 ods. 1 a odlišne pri čl. 29 ods. 2 ústavy, čo vyplýva z pojmovej odlišnosti týchto práv. V tomto prípade však ústavný súd nepovažuje za potrebné tieto odlišnosti definovať. Predmetom skúmania je totiž iba obsah základného práva zakladať politické strany a politické hnutia a jeho ústavné obmedzenie.

Realizácia práva zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich je upravená zákonom č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov, ktorý upravuje podmienky zakladania, fungovania, hospodárenia a financovania politických strán.

Zákaz členstva vo viacerých politických stranách vyjadrený v zákonom ustanovenej povinnosti uviesť do stanov politickej strany neprípustnosť členstva v inej politickej strane formou výslovného zákazu členstva vo viacerých politických stranách a hnutiach je obmedzením práva na združovanie v politických stranách. Pre prípad, že stanovy neobsahujú tento zákaz, začne sa síce proces registrácie politickej strany, ale tento proces skončí odmietnutím registrácie Ministerstvom vnútra Slovenskej republiky pre nesplnenie zákonom ustanovených obsahových náležitostí, čo obmedzuje nielen proces vzniku politickej strany, ale aj utváranie slobodnej autonómnej vôle členov budúcej politickej strany. Ide o striktné obmedzenie práva na združovanie v politických stranách, pretože zákaz viacnásobného členstva (jeho povinné uvedenie v stanovách) má priamy súvis s prípustnosťou vzniku politickej strany, s individuálnym členstvom v tejto strane a s jej budúcim pôsobením na politickej scéne.

To však neznamená, že slobodné zakladanie politických strán nemôže mať určité zákonné obmedzenia. Každé takéto obmedzenie však musí byť nevyhnutné a primerané a súčasne musí ísť o otázky, u ktorých je potrebné, aby ich reglementoval štát a neponechával ich iba na samotných zakladateľov strany, resp. autonómiu vôle členov (budúcich členov) strán.

Prípady obmedzenia tohto práva musia byť podľa ústavy predmetom zákonnej úpravy, pričom sa musia rešpektovať ústavné predpoklady na takéto obmedzenie obsiahnuté v čl. 29 ods. 3 ústavy, t. j. či ide o obmedzenie nevyhnutné a primerané v demokratickej spoločnosti a či toto obmedzenie je nevyhnutné pre bezpečnosť štátu, ochranu verejného poriadku, predchádzanie trestným činom alebo ochranu práv a slobôd iných.

2. K ústavnej povahe obmedzení, ktoré sú nevyhnutné a primerané v demokratickej spoločnosti aj vo vzťahu k zakladaniu politických strán

Slobodné zakladanie politických strán, ktoré v zákonnej úprave predpokladá aj proces registrácie, ktorý je sám osebe obmedzením pripúšťajúcim dokonca korekciu prostredníctvom verejného súdnictva (právomoc všeobecného súdu na preskúmanie upozornenia Ministerstva vnútra Slovenskej republiky na nedostatky návrhu na registráciu politickej strany), môže a niekedy musí obsahovať obmedzenia. Ak by sa pripustila úplná sloboda zakladania politických strán bez akýchkoľvek formálnych a materiálnych obmedzení, došlo by k popretiu princípov pluralitnej demokracie a záujmov politických strán z hľadiska ochrany ich práv.

Úlohou práva je preto upraviť nielen ústavný, ale i zákonný rámec realizácie práva združovať sa v politických stranách a tiež rámec činnosti (postavenia) politických strán s dôrazom na to, aby neboli ohrozené také princípy demokracie, ako je pluralita, princíp väčšiny a ochrany menšín, rovnosť, prípadne konsenzus. Zákonná úprava má dbať na to, aby sa dala vykladať a používať v súlade s umožnením a ochranou slobodnej súťaže politických síl v demokratickej spoločnosti. Významným ústavným princípom, ktorý sa musí rešpektovať pri zákonnej úprave, je aj to, že politické strany a politické hnutia sú oddelené od štátu, to znamená, že sa musí rešpektovať aj určitý samosprávny princíp zakladania politických strán, ktorý sa presadzuje cez autonómiu vôle zakladateľov, budúcich členov politických strán.

Obmedzenie práva zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich ako jedného zo základných politických práv je prípustné rovnako ako obmedzenie iných základných práv. Zákonodarca je povinný prijať zákon, obmedzenie musí platiť rovnako pre tie isté prípady a obmedzenie nesmie narúšať podstatu a zmysel obmedzovaného základného práva (aj slobody). To vyplýva z čl. 13 ods. 3 a 4 ústavy a vzťahuje sa to aj na uplatnenie obmedzení podľa čl. 29 ods. 3 ústavy.

Z dôvodu, aby obmedzenie základného práva združovať sa v politických stranách nenarúšalo podstatu a zmysel tohto základného práva, ústava vymedzila predpoklady takéhoto obmedzenia v čl. 29 ods. 3. Ak sú tieto predpoklady (hoci spojené len s niektorým z legitímnych cieľov) obmedzenia základného práva združovať sa v politických stranách splnené, potom prijatie zákona, ktorý obmedzuje toto základné právo, je primeraným a nevyhnutným počinom zákonodarcu.

3. Doterajšia judikatúra ústavného súdu a nevyhnutné opatrenia na obmedzenie základných práv

Ústavný súd sa výkladom a používaním čl. 29 ods. 2 a 3 ústavy doposiaľ priamo nezaoberal. Vo svojej rozhodovacej činnosti sa však už zaoberal nevyhnutnosťou opatrení slúžiacich na obmedzenie základného práva alebo slobody v spojitosti s iným základným právom (čl. 26 ústavy).

Ústavný súd vo svojom rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 28/96 pri posudzovaní nevyhnutnosti opatrení na obmedzenie základného práva alebo slobody vychádzal z toho, že «termín nevyhnutný „nemá takú flexibilitu, aby obsahoval význam výrazov užitočný, primeraný alebo žiaduci. Vzťahuje sa len na existenciu naliehavej spoločenskej potreby vykonať daný zásah“... Pritom obmedzenie ... nemožno pokladať za nevyhnutné v demokratickej spoločnosti, ak nie je primerané sledovanému legitímnemu cieľu; pri určovaní rozsahu obmedzenia nie je dôležitý iba cieľ sledovaný obmedzením, ale aj podstata práva, ktoré sa má obmedziť...»

V rozhodnutí sp. zn. PL. ÚS 15/98 ústavný súd vyslovil, že „obmedzenie práva na informácie je dovolené len vtedy, ak sa splní formálna podmienka a dve kumulatívne materiálne podmienky. ... Prvou materiálnou podmienkou je požiadavka, aby obmedzenie slúžilo na ochranu práv a slobôd iných alebo sa ním musí chrániť bezpečnosť štátu, verejný poriadok, verejné zdravie alebo mravnosť. Na splnenie prvej materiálnej podmienky stačí preukázanie existencie jedného z citovaných záujmov. Druhou materiálnou podmienkou je podmienka nevyhnutnosti prijatého opatrenia.“ Pri výklade týchto podmienok ústavný súd opäť odkázal na rozhodnutia Európskeho súdu pre ľudské práva a ďalej uviedol, že termín nevyhnutný v demokratickej spoločnosti „možno vysvetliť ako naliehavú spoločenskú potrebu prijať obmedzenie základného práva alebo slobody. Obmedzenie práv a slobôd je nevyhnutné, keď možno konštatovať, že cieľ obmedzenia inak dosiahnuť nemožno.“

Využitím citovanej judikatúry ústavného súdu na prípad obmedzenia práva podľa čl. 29 ods. 2 ústavy možno dospieť k záveru, že toto právo možno obmedziť len:

- spôsobom ustanoveným zákonom,

•    za účelom dosiahnutia aspoň jedného z cieľov taxatívne ustanovených v čl. 29 ods. 3 ústavy a

•    ak je to nevyhnutné pre dosiahnutie sledovaného cieľa (ktorého realizáciu vyžaduje naliehavá spoločenská potreba a nemožno ho uskutočniť inak).

III.

Závery

1. Národná rada ako jediný zákonodarný orgán v Slovenskej republike je oprávnená prijímať aj také zákony, ktorými sa zasahuje do existencie a života politických strán. Tieto zásahy však musia v každom prípade rešpektovať ústavné podmienky vyjadrené priamo v ústave, ako aj ostatné ústavné hodnoty, ktoré majú význam pre utváranie demokratického politického systému. Akceptujúc ústavnú reglementáciu roly politických strán musí aj zákonná úprava prispievať k naplneniu tejto úlohy. V tejto spojitosti nemožno opomenúť, že politický systém je založený na slobodnej súťaži politických síl v demokratickej spoločnosti (čl. 31 ústavy). Nemožno obísť ani ústavne vyjadrený princíp oddelenosti politických strán od štátu (čl. 29 ods. 4 ústavy). Rovnako nemožno opomínať, že politické strany vznikajú v rámci právneho štátu (čl. 1 ústavy), ktorého princípy sa musia premietať aj do slobodného, dobrovoľného a nad ústavný rámec neobmedzeného vzniku politických strán.

Článok 29 ods. 2 ústavy vyjadruje jednu zo základných ústavných požiadaviek na vytváranie politických strán, a tou je demokratický princíp ich slobodného vytvárania, ktorý nemôže byť zákonom obmedzený inak než za splnenia predpokladov uvedených v čl. 29 ods. 3 ústavy.

2. Zákonodarca pri prijímaní zákona č. 404/2000 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov neuviedol žiaden z cieľov ustanovených v čl. 29 ods. 3 ústavy, ktorý by sa musel zákazom viacnásobného členstva chrániť v dôsledku naliehavej spoločenskej potreby, pričom tento cieľ by sa nedal inak dosiahnuť. Zo strany zákonodarcu teda chýba zdôvodnenie tohto zásahu do demokratického princípu slobodného vytvárania politických strán.

Ústavný súd venoval pozornosť obsahu zákazu viacnásobného členstva v politických stranách v zákone č. 404/2000 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov iba z aspektu čl. 29 ods. 2 ústavy a čl. 29 ods. 3 ústavy bez toho, aby mohol vyhodnotiť zámer zákonodarcu pri prijímaní napadnutého ustanovenia zákona o politických stranách.

Princíp demokratického a slobodného vytvárania politických strán vyjadruje čl. 29 ods. 2 ústavy, v zmysle ktorého občania majú právo zakladať politické strany a politické hnutia a združovať sa v nich. Podľa ústavného súdu tento článok ústavy potvrdzuje slobodné rozhodovanie občana o tom, či využije svoje základné právo na združovanie v politických stranách a v akom rozsahu. Táto sloboda rozhodovania však nemôže byť obmedzená len preto, že občan je už členom inej politickej strany. Riešenie tejto otázky by nemal chrániť štát, ale politická strana. Podľa všeobecne prevládajúcich poznatkov a politickej (ústavnej) praxe je totiž postačujúce, ak zákon obsahuje úpravu o členstve (podmienkach vzniku a zániku), a ostatné otázky, konkrétne to platí aj pre zákaz viacnásobného členstva v politických stranách, sú vecou prístupu politickej strany (a jej členov) k zlučiteľnosti alebo nezlučiteľnosti členstva v tejto strane s členstvom v inej politickej strane.

3. Zákaz viacnásobného členstva v politickej strane v zákone č. 404/2000 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov je podľa názoru ústavného súdu formulovaný tak (ustanovenie o neprípustnosti členstva v inej politickej strane, ktoré je povinnou súčasťou stanov), že možno urobiť záver, že toto obmedzenie nie je v žiadnej vecnej súvislosti s ochranou bezpečnosti štátu, s ochranou verejného poriadku a s predchádzaním trestným činom. Preto nie je potrebné zaoberať sa týmito predpokladmi obmedzenia základného práva združovať sa v politických stranách.

Osobitnú pozornosť však ústavný súd venoval otázke, či tento zákaz nie je nevyhnutný v demokratickej spoločnosti so zreteľom na ochranu práv a slobôd iných.

Podstatu, zmysel a cieľ členstva občana v politickej strane možno vyvodiť z § 1 ods. 1 zákona o politických stranách, v ktorom sa uvádza: „Občania majú právo sa združovať v politických stranách a v politických hnutiach (ďalej len „strany a hnutia“). Výkon tohto práva slúži občanom na ich účasť na politickom živote spoločnosti, najmä na vytváraní národnej rady a orgánov územnej samosprávy.“

Neprípustnosť členstva v inej politickej strane možno analyzovať, ak uvažujeme o obmedzení v demokratickej spoločnosti nevyhnutnom na ochranu práv a slobôd iných, len v spojitosti s ochranou a zabezpečením práv iných vyplývajúcich z čl. 30 ods. 1 a 4 ústavy a zákona č. 80/1990 Zb. o voľbách do Slovenskej národnej rady v znení neskorších predpisov (ďalej len „zákon o voľbách“) a zákona č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov (ďalej aj „volebné zákony“).

Ochrana pasívneho a aktívneho volebného práva upraveného v čl. 30 ods. 1 a 4 ústavy však podľa názoru ústavného súdu nevyžaduje zákaz viacnásobného členstva v politickej strane. Volebné zákony obsahujú dostatok záruk na to, aby sa tieto práva realizovali a zabezpečovali bez ohľadu na to, či kandidát na funkciu v zastupiteľskej demokracii je v jednej alebo vo viacerých politických stranách. Vyplýva to z viacerých ustanovení volebných zákonov. Kandidát na poslanca národnej rady musí podľa § 17 ods. 9 zákona o voľbách ku kandidátnej listine priložiť vlastnoručne podpísané vyhlásenie, že súhlasí s kandidatúrou, nekandiduje na inej kandidátnej listine a nie sú mu známe prekážky voliteľnosti a potvrdenie o členstve v strane alebo čestné vyhlásenie, že nie je členom nijakej politickej strany. Pri voľbách do obecného zastupiteľstva musí byť podľa § 16 ods. 8 zákona č. 346/1990 Zb. o voľbách do orgánov samosprávy obcí v znení neskorších predpisov ku kandidátnej listine pripojené vlastnoručne podpísané vyhlásenie kandidáta, že súhlasí so svojou kandidatúrou a nedal súhlas na to, aby bol uvedený na inej kandidátnej listine. V prípade preskúmania kandidátnych listín podľa § 18 zákona o voľbách a zistenia, že kandidát je uvedený na viacerých kandidátnych listinách, dochádza k vyčiarknutiu takého kandidáta na všetkých kandidátnych listinách.

Na základe týchto predpokladov každý volič môže mať istotu, že volí kandidáta, ktorý v tom istom čase nie je voliteľný na inej kandidátnej listine, bez ohľadu na to, či je alebo nie je v inej politickej strane než tej, ktorá ho kandidovala. Povolebné dôsledky viacnásobného členstva už nemajú relevantný význam pre ochranu a realizáciu práv podľa čl. 30 ods. 1 a 4 ústavy, pretože aktivita, pôsobenie a činnosť už zvolených kandidátov nie sú vôbec závislé na ich viacnásobnom členstve v politických stranách, ako to napokon v ústavnej praxi dokazujú tzv. nezávislí poslanci alebo poslanci, ktorí sa ešte počas trvania svojho mandátu stávajú členmi iných politických strán. Tieto dôsledky sú len nepriamym produktom slobodnej súťaže politických síl v demokratickej spoločnosti. Tieto dôsledky nemôže samy osebe odôvodniť neprípustnosť (zákaz) viacnásobného členstva v politickej strane, tak ako bola ustanovená v zákone č. 404/2000 Z. z., ktorým sa mení a dopĺňa zákon č. 424/1991 Zb. o združovaní v politických stranách a v politických hnutiach v znení neskorších predpisov, a v tejto spojitosti preto neexistuje naliehavá spoločenská potreba prijať zákonný zákaz viacnásobného členstva v politických stranách.

Tieto východiská a závery viedli ústavný súd k tomu, aby rozhodol tak, ako to je uvedené vo výroku tohto nálezu.

§ Najvyšší súd Československej republiky z 05.05.1926 - Dojednanie zmluvy predsedom spolku
Vytvorené: 5. 10. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text
Sjednal-li předseda spolku smlouvu, nemaje k tomu zvolení dle stanov potřebného, není spolek ze smlouvy zavázán, leč by ujednaní předsedovo napotom schválil. Omezení plné moci zástupcu spolku v jeho stanovách jest zřejmým omezením plné moci.
Ústavný súd ČR z 03.03.2000 - Podání opravného prostředku proti rozhodnutí správního orgánu o odmítnutí registrace sdružení
Vytvorené: 4. 10. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Stěžovatelé svou včas podanou ústavní stížností napadli usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 5 A 41/98, ze dne 14. 10. 1998, jímž byl odmítnut opravný prostředek stěžovatelů proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, č. j. VS/1-1/1476/1623/98/r. Z napadeného usnesení Ústavní soud zjistil, že se jednalo o opravný prostředek proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, kterým byla podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sdružování občanů"), odmítnuta registrace sdružení s názvem "Pražská mise Scientologické církve". Registrace sdružení byla odmítnuta s odkazem na to, že sdružení má charakter subjektu ve smyslu zákona č. 308/1991 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Jako navrhovatel byla v podání adresovaném soudu uvedena "Pražská mise Scientologické církve". Protože vznikla pochybnost, zda v opravném prostředku označený navrhovatel je právnickou osobou, vyzval soud advokátku navrhovatele, aby doložila, že v návrhu uvedený navrhovatel je právnickou osobou, způsobilou mít práva a povinnosti a v tomto rozsahu jednat před soudem a současně aby doložila plnou moc, dokládající, že je oprávněna zastupovat označeného navrhovatele. Advokátka JUDr. K. V. ve lhůtě stanovené soudem nedostatky návrhu, bránící jeho věcnému projednání, neodstranila. Označení navrhovatele jako "Přípravný výbor sdružení Pražská mise Scientologické církve" soud nepovažoval za odstranění překážky vlastního věcného přezkoumání napadeného rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR. Své stanovisko odůvodnil tím, že zákon o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů nepřiznává přípravnému výboru právní subjektivitu, a to ani k určitým, především procesním úkonům v řízení o registraci sdružení. Právo podat návrh na registraci sdružení přiznává tento zákon v § 6 odst. 2 fyzickým osobám, přičemž pojem "přípravný výbor" je v zákoně používán toliko jako legislativní zkratka pro fyzické osoby, které takový návrh na zahájení správního řízení podaly. V souladu s tím je i formulace ustanovení § 8 odst. 3 cit. zákona, ve kterém je uvedeno, že proti rozhodnutí o odmítnutí registrace mohou podat opravný prostředek členové přípravného výboru, nikoli tedy přípravný výbor jakožto subjekt.

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.11.1925 - Rozpustenie spolku
Vytvorené:27. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Naříkaným rozhodnutím rozpustil žalovaný úřad spolek "Vágsellyei Kaszino Egyesület" z důvodu, že spolek, dle stanov vzdělávací, nepolitický, překročil meze své působnosti určené mu stanovami tím, že s protistátní tendencí zasahoval do politických otázek a tak porušil veřejný právní řád.

 

    Jak z doslovu naříkaného rozhodnutí patrno, podrobil žalovaný úřad své úvaze otázku, zda je zde dostatečný skutkový i právní základ, aby vyslovil rozpuštění spolku, o nějž se jedná, a dospěl ke kladnému zodpovězení otázky té shledav, že spolek, nesporně nepolitický, vzdělávací, překročil meze své statutární působnosti, zasáhnuv do otázek politických a to ve směru protistátním. Podklad pro tento svůj závěr spatřoval pak žalovaný úřad v usnesení spolku z 28. ledna a 2. února 1919 a 18. ledna 1920.

 

    Stěžovatel dovozuje předem, že i kdyby byly ony předpoklady žalovaného úřadu odpovídaly skutečnosti, nemohl úřad přes to právem uznati na rozpuštění spolku, ježto k aktům těm došlo v době, kdy nebyla ještě "uzákoněna" mírová smlouva Trianonská. V jaké spojitosti je inkorporace mírové smlouvy k opatření, o něž jde, stížnost výslovně neuvádí. Pokud by však z ní bylo lze souditi, že stěžovatel teprve v inkorporaci mírové smlouvy spatřuje základ existence čsl. republiky, háje stanovisko, že teprve od té doby lze pak též mluviti o protistátním jednání, neuznal by nejvyšší správní soud správnost tohoto stanoviska a to z důvodů, jež vyslovil v nálezu Boh. 823 adm. Tam bylo řečeno, že utvoření čsl. státu bylo aktem jednotným a že státní moc republiky čsl. vznikla fakticky již státním převratem dne 28. října 1918, kdy se Národní výbor uchopil fakticky státní moci, sloučiv ve svých rukou všecku nejvyšší státní moc ve všech jejích funkcích. Právní sankce dostalo se pak tomuto faktickému stavu vůlí národa čsl. jako nositele státní svrchovanosti. Tato státní svrchovanost, tvořící vlastní podstatu národa, byla státotvorným zdrojem republiky čsl., nikoli však teprve mezinárodní nebo mírové smlouvy, na nichž existence státu toho jako taková nezávisela a které sledují účel naprosto jiný, předpokládajíce již právní i faktickou existenci státního útvaru jako smluvní strany, a nesoucí se toliko k tomu, aby státnímu útvaru tomu umožněn byl přístup do společnosti národů, aby upraveny byly vzájemné styky mezi státy již existujícími, nebo aby mírovou smlouvou vyřešeny byly otázky týkající se poměrů mezi dvěma státy sporných, které však tím, že jsou sporny, nestávají se ještě poměry bezprávnými nebo pouze faktickými. Že pak čsl. stát ujal se své skutečné státní svrchovanosti na území, o něž jde, již před tím, přiznal předseda spolku v onom prohlášení z 2. února 1919 sám, a není ani stížností popřeno.

 

    Bezdůvodně poukazuje však státnost i k tomu, že v oněch aktech spolku za vinu kladených lze spatřovati toliko subjektivní názor toho kterého jednotlivce, ježto z naříkaného rozhodnutí je patrno, že úřad z titulu aktů těch zakročil proti spolku, hledě k okolnosti patrné z protokolu o oněch schůzích, že spolek usnesením svého representanta, totiž valné hromady, ona prohlášení přijal za svá.

 

    Náleží tudíž nejvyššímu správnímu soudu zkoumati, zda a pokud akty ty lze kvalifikovati jakožto úkony, jimiž spolek překročil meze své působnosti, stanovami určené, mísiv se, ač byl spolkem nepolitickým, nesporně pouze vzdělávacím, do otázek veřejného života politického. Stran této otázky dospěl nejvyšší správní soud k tomuto závěru:

 

    Žalovaný úřad dle doslovu svého rozhodnutí spatřoval závadný postup spolku též v tom, že jeho předseda přednesl na výborové schůzi dne 28. ledna 1919, že "považuje za žádoucí, aby i v osobě předsedy nastala změna, poněvadž nastalé politické poměry mohou způsobiti velké změny i v celém spolkovém vnitřním životě, následkem čehož se nedá udržeti maďarský národní směr spolku a rozšiřování maďarské kultury a jeho, předsedova osoba, že srostla na tolik s tímto směrem spolkové činnosti, že v jiném směru vésti spolek neumí a ani nechce" a že spolek zaujal sám též stanovisko svého předsedy, ponechav ho i nadále předsedou.

 

    Po názoru nejvyššího správního soudu nebylo by lze spatřovati již v tomto prohlášení, resp. postupu překročení stanov mísením se do politických otázek, ježto z prohlášení toho druhu nelze dovozovati ještě řešení otázek těch nebo úmysl mísiti se do politického života, nýbrž pouze přání zachovati i nadále maďarský ráz spolku, což však je podle směrodatné normy, totiž nařízení bývalého uherského ministerstva vnitra č. 1508/75 s povahou spolku jakožto spolku vzdělávacího, a to i za změněných státoprávních poměrů, slučitelno.

 

    Úřad uvedl však ještě další důvod, a to, že předseda spolku prohlásil na valné hromadě spolku dne 2. února 1919, že "koncem roku nebezpečí českého obsazení bylo už velmi blízko a skutečně nastalo dne 7. ledna 1919, kteréhožto dne čsl. vojska obsadila naši obec a celý kraj, čímž jsme přišli pod čsl. panství. Násilně nás odtrhli od tisícileté maďarské vlasti, kteroužto bolest může ulevit jen naděje, že toto zařízení nebude konečné a že dnem míru i nám nastane radost, že jsme se znovu stali Maďary", - kteréžto prohlášení přijala valná hromada za své.

 

    Podle § 3 stanov cílem spolku bylo soustřediti inteligentní občanstvo v Š. a okolí za účelem zábavy, vzdělání a pěstění vlasteneckých ideí, zejména pomocí knihovny, časopisů a přednášek. Doslov onoho prohlášení neponechává však pochybností o tom, že se vymyká z těchto mezí stanovami určených. Když se usnesení valné hromady spolu nesporně nepolitického a pouze vzdělávacího zabývá otázkou politickou, totiž změnou státoprávních poměrů, přivoděnou státním převratem a poměrem nového státu ke státu bývalému, a to s tendencí novému státu nepříznivou, propagujíc myšlenku obnovení státu bývalého na úkor státu nového. Že v jednání takovém spatřovati jest mísení se nepolitického spolku do otázek politických způsobem nesoucím ráz protistátní, je samozřejmo.

 

    Shledal-li tedy žalovaný úřad v tomto usnesení nepolitického spolku překročení stanov mísením se v otázku politickou s tendencí protistátní, nelze jeho závěru v tomto bodu vytýkati nějaké nesprávnost, a neodporuje tudíž zákonu, když úřad v důsledku toho použil práva daného mu směrodatnou a ani ustanovení § 113 ústavní listiny v tomto bodě neodporující normou, totiž nařízením bývalého uherského ministerstva vnitra č. 1508/75 a vyslovil rozpuštění spolku.

 

    Za tohoto stavu věci nebylo nejvyššímu správnímu soudu třeba zkoumati, zda a pokud by rozhodnutí žalovaného úřadu mělo dostatečný skutkový i právní základ také v třetím usnesení z 18. ledna 1920, když rozhodnutí to jest, jak právě dovozeno, dostatečně odůvodněno již zřetelem k usnesení z 2. února 1919; bylo proto zamítnouti stížnost jako bezdůvodnou.

 

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.11.1926 - Zákaz spolku
Vytvorené:27. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Zemská správa politická v Praze výměrem ze 4. dubna 1924 zakázala v základě § 6 zákona z 15. listopadu 1867 č. 134 říšského zákona utvoření spolku pod jménem "Spolek advokátů kraje p-ského a k-ského" podle obsahu stanov, předložených stěžovateli.

    Odvolání stěžovatelů ----- bylo naříkaným rozhodnutím zamítnuto. -----

    O stížnosti nejvyšší správní soud uvážil:

    Žalovaný úřad potvrdil výměr zemské správy politické v plném rozsahu. V tomto výměru prohlásila zemská správa politická předložené jí stanovy za závadné v 6 bodech a to: 1. ustanovení § 1 stanov, pokud v něm spolku vyhrazeno právo usnášeti se o výši odměn tarifem neupravených (autonomní tarif), 2. ustanovení téhož paragrafu, pokud dle něho spolek má činiti závazná usnesení o mzdových otázkách zaměstnanců advokátů kraje p-ského a k-ského, 3. ustanovení téhož paragrafu, jakož i §§ 12 a 14, pokud dle nichž spolek, resp. výbor jeho má rozhodovati spory o palmární a expensní účty, podrobí-li se sporné strany, 4. ustanovení § 1 stanov, pokud jím spolek účelu sobě vytčeného zamýšlí dosíci rozhodováním čestných stavovských záležitostí mezi kolegy, kteří se spolkovému fóru podrobí a pokud disciplinární rada komory nerozhoduje, 5. ustanovení § 12 odst. 2 stanov, pokud v něm stanoveno, že výbor zastupuje spolek vně, a 6. ustanovení § 15 odst. 2 stanov, že v případě úředního rozpuštění spolku připadne jmění jeho Právnické jednotě v Praze.

    Pokud jde o tento poslední bod, prohlásili stěžovatelé již ve svém odvolání, že od závadného ustanovení stanov upouštějí a škrtají je v opisech stanov, pročež také ve stížnosti proti němu námitek nemají. Pokud jde o ostatní body, uvážil nejvyšší správní o námitkách proti nim vznesených toto:

    Ad 1. Předem dlužno na to poukázati, že ustanovení § 1 stanov, dle něhož účelu spolkového má býti dosaženo mimo jiné "usnášením se o výši obměn advokátních tarifem neupravených (autonomní tarif)", zní zcela kategoricky a není z něho naprosto patrno, že mělo by býti pojímáno jako pouhé usnášení se o nezávazných směrnicích. Jestliže však na jedné straně zákonem z 18. února 1921 č. 78 Sb. byla zmocněna vláda, aby ohledně některých výkonů advokátů a jejich kanceláří vydala tarif v cestě nařizovací, na druhé straně pak zákonem ze 6. července 1868 č. 96 říšského zákona, jímž zaveden advokátní řád, podobné ustanovení ani advokátním komorám dáno nebylo, nelze o tom pochybovati, že k tomu, aby mohl býti vydán jakýkoliv závazný tarif advokátní, třeba jest výslovného zmocnění zákonného. To plyne ostatně již z povahy závazného tarifu jako abstraktní, závazné normy, při čemž není rozdílu v tom, že snad závaznost má býti místně neb i jinak omezena.

    Avšak i kdyby spornému ustanovení statutárnímu nebylo tak rozuměti a kdyby připouštělo skutečně výklad, že jde o nezávazné směrnice, mohl mu žalovaný úřad schválení odepříti, a to právě pro jeho nejasnost, jež připouští i výklad opačný. -----

    Ad 2. Jinak je tomu v tomto bodě. Není ustanovení, které by upravování mzdových otázek zaměstnanců advokátních kanceláří přikazovalo do výhradné kompetence orgánů státní správy nebo orgánů jiných. Jest ponecháno advokátům úplně na vůli, jak chtějí upraviti svůj poměr vůči svým zaměstnancům po stránce mzdové. Poněvadž však nelze advokátům brániti, aby se této své smluvní volnosti buď dobrovolnou úmluvou, neb jakýmkoli jiným způsobem nevzdali, nelze spatřovati také nic nezákonného a nezávadného v tom, že se své smluvní volnosti vzdají tím způsobem, že přistoupí ke spolku a podřídí se jeho stanovám, v nichž příslušné ustanovení jest obsaženo.

    Ad 3. V tomto bodě bylo stížnosti rovněž dáti za pravdu. Spory o palmární a expensní účty jsou dle povahy své spory o úplatu za zjednané práce dle § 1151 o. z. o., tedy spory, jichž rozhodování náleží dle 1 jurisditkní normy řádným soudům. Podle § 577 civilního správního řádu mohou se strany dohodnouti o tom, že rozhodnutí takovýchto sporů má se státi rozhodčím. Ve volbě rozhodčích strany zásadně omezeny nejsou, jen podle § 578 civilního správního řádu nesmí aktivní úředník soudcovský převzíti úřad dozorčího. Tato volnost stran není ani ve sporech o úplatu za práce advokátů nijak omezena, zejména nestojí jí v cestě ani ustanovení § 28 lit. f) advokátního řádu, dle něhož náleží sice k činnosti výboru advokátní komory odstraňovati po dobrém spory o přiměřenost honorářů a odměn za práce advokátů, žádají-li o to strany, tím však výbor ten neustanoven nikterak za výhradného rozhodčího, na nějž by se strany výlučně směly obraceti, nechtějí-li spor dáti rozhodnouti soudem. Není tedy zákonné překážky, aby strany za rozhodčího v palmárním sporu advokátním zvolily si výbor nějakého spolku. Jestliže pak spolek nějaký pojme do svých stanov ustanovení, dle něhož jest oprávněn úřad rozhodčího v takových sporech přijímati, není ustanovení takové v rozporu se zákonem.

    Ad 4. Také v tomto bodě uznal nejvyšší správní soud vývody stížnosti za správné. Jest sice pravda, že podle § 23 advokátního řádu přísluší advokátní komoře komoře i jejímu výboru bdíti nad ctí, vážností a právy, jakož i dozor nad povinnostmi stavu advokátského, a že podle předpisů zákona z 1. dubna 1872 č. 40 říšského zákona, vydaného k provedení § 33 advokátního řádu, náleží disciplinární moc nad advokáty a kandidáty advokacie disciplinární radě, zřízené při advokátní komoře. Těmito záležitostmi však spolek dle znění svých stanov zabývati se nechce; vždyť praví výslovně, že chce rozhodovati jen takové čestné záležitosti mezi kolegy, o kterých disciplinární rada nerozhoduje. Zákaz zabývati se takovýmito záležitostmi byl by na místě jen tenkráte, kdyby okruh kompetence přikázaný zákonem disciplinární radě komorní vyčerpával všechny čestné záležitosti mezi advokáty, takže by pro rozhodování jinaké nebylo vůbec místa. Leč tomu tak není. Mezi advokáty může vzejíti spor, týkající se čestné záležitosti, jež nezakládá skutkovou povahu přestupku disciplinárního, tam, kde nejde o porušení cti, vážnosti nebo povinnosti stavu advokátského. Nelze proto nahlédnouti, proč by záležitost taková nesměla býti urovnána před forem spolkovým, když se obě sporné strany fóru tomu podvolí. Pouhá obava, že by nesprávným výkladem statutárního předpisu mohlo dojíti k zásahu do kompetence disciplinární rady komorní, ještě nestačí k tomu, aby ustanovení takovému bylo odpíráno schválení, když rozhodnutí fóra spolkového nebude nikdy moci překážeti disciplinární radě komorní, aby uzná-li, že dán jest předpoklad pro její zakročení, nezasáhla i přes rozhodnutí spolkového orgánu do věci sama.

    Jak z vývodů těchto plyne, nebylo sice lze odůvodnění zákazu utvoření proponovaného spolku v bodech shora ad 2, 3 a 4 uvedených uznati za správné, naproti tomu však bylo v ostatních bodech žalovanému úřad dáti za pravdu, poněvadž v každém z těchto posléze uvedených bodů navrhované stanovy obsahují ustanovení, jež nelze srovnati s platným právním řádem, jest zákaz utvoření spolku podle těchto stanov odůvodněn, a sluše

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.10.1924 - Rozpustenie spolku
Vytvorené:27. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Naříkaným rozhodnutím neschválil žalovaný úřad stanovy stěžujícího si spolku předložené k revizi z toho důvodu, že dle úředního zjištění spolek nedodržuje svých stanov a neprovádí kulturní činnost v stanovách vytčenou, ale pěstuje toliko hru v karty. Proto pak zároveň rozpustil spolek ten a nařídil příslušnému župnímu úřadu, aby podal návrh na opatření ohledně majetku tohoto spolku.

    O stížnosti do rozhodnutí toho podané uvážil nejvyšší správní soud takto:

    V naříkaném rozhodnutí obsaženy jsou dva výroky, vyslovující jednak vrácení a neschválení předložených stanov, jednak rozpuštění stěžujícího si spolku.

    Podle slovného znění naříkaného rozhodnutí bylo žalovanému úřadu důvodem pro neschválení předložených stanov úřední zjištění, dle něhož spolek nedodržuje svých stanov a neprovádí kulturní činnost ve stanovách vytčenou, ale pěstuje toliko hru v karty, důvodem pak pro rozpuštění byla mu ta skutečnost, že předložené stanovy nebyly schváleny. O žádném z těchto výroků nelze uznati, že by byl ve shodě se zákonem.

    Pokud jde o neschválení předložených stanov, plyne už z věci samé, že předmětem úředního výroku může býti pouze obsah stanov těch, t.j. shodují-li se jednotlivá ustanovení těchto stanov, zejména pokud jde o účel, činnost, jakož i vnitřní a vnější zařízení spolku se zákonnými normami o tom vydanými. Otázka, zda-li spolek dodržuje stanovy, jež si byl sám dal, či vybočuje-li z nich, nemůže však býti vůbec předmětem výroku úřadu, když jde o schválení či neschválení předložených stanov.

    Leč ani pro rozpuštění stěžujícího si spolku není v naříkaném rozhodnutí uveden žádný zákonný důvod. Jak již shora uvedeno, vyslovilo naříkané rozhodnutí rozpuštění spolku jen z důvodu toho, že stanovy spolku nebyly schváleny. Nejvyšší správní soud vyslovil již opětovně, zejména též ve svém nálezu Boh. 2117 adm. právní názor, že okolnost, že stanovy spolku po právu již existujícího nebyly úřadem schváleny, není ještě sama o sobě důvodem pro rozpuštění spolku. Při názoru tom setrval nejvyšší správní soud i v daném případě. Leč i kdyby bylo možno pojímati naříkané rozhodnutí tak, že chtělo o důvod, jejž uvedlo pro svůj výrok o neschválení stanov, opříti také svůj výrok ohledně rozpuštění spolku, nebylo by lze důvod ten považovati za dostatečný, neboť § 113 ústavní listiny stanoví v odst. 2. výslovně, že spolek může býti rozpuštěn jen, když činností jeho byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád. V pouhém neplnění všech úkolů, jež si spolek nějaký za cíl vytkl, nebo v pěstování hry v karty nelze však - bez přistoupení zvláštních nějakých okolností - spatřovati ještě porušení ani trestního zákona ani veřejného pokoje a řádu. Když tedy žalovaný úřad nezjistil žádných zvláštních okolností, jež by nečinnost spolkovou a ono pěstování hry v karty nějakým závadným způsobem kvalifikovaly, nelze jeho odůvodnění považovati za dostačitelné, aby jím po zákonu mohlo býti odůvodněno rozpuštění spolku, pročež slušelo naříkané rozhodnutí ve všech jeho směrech zrušiti jako nezákonné.


§ Najvyšší správny súd ČR z 01.10.1924 - Písomnosti združenia
Vytvorené:22. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Naříkaným rozhodnutím odmítl žalovaný úřad projednati dle všeobecného zákona spolčovacího odvolání stěžujícího si spolku do rozhodnutí zemské správy politické v Praze z 26. května 1922, poněvadž tato stížnost jest podepsána pouze Drem. H. jako starostou stěžujícího si spolku a nikoli také jednatelem tohoto spolku, jak předpisuje odstavec 6 § 9 stanov dosavadních.

    Stížnost do rozhodnutí toho podanou neshledal nejvyšší správní soud důvodnou.

    Podle 5. a 6. odstavce § 9 spolkových stanov, platných v době vydání naříkaného rozhodnutí, zastupuje starosta spolek jak navenek, t.j. vůči úřadům a osobám třetím, tak i uvnitř, a všechny od spolku vycházející písemnosti (Schriftstücke) podpisují starosta a jednatel (Schriftführer) jménem spolku.

    Z jasného znění těchto stanov jest patrno, že starosta sám jest oprávněn zastupovati, t.j. representovati spolek jedině při osobním styku s úřady neb osobami třetími ve smyslu § 4 litery h) zákona spolčovacího, kdežto pro jakýkoli písemný projev vůle spolkové, který má úřady nebo třetími osobami za projev vůle takové býti uznáván (§ 4 litera f) zákona spolčovacího), jest třeba, aby byl podepsán starostou i jednatelem. Pro opačné tvrzení stížnosti, jež potřebu spolupodpisu starosty a jednatele chce vázati pouze na písemné projevy mající pro spolek platnost vnitřní, nelze ve stanovách nalézti nejmenší opory.

    Pokud stížnost namítá, že se valná hromada spolu usnesla na změně stanov a provedením této změny, zahrnující v sobě i potřebné právní kroky, pověřila svého starostu, a pokud z této okolnosti snaží se dovoditi, že starosta byl pro tento případ zvláštním zmocněncem všech členů spolkových a že proto také byl oprávněn sám odvolání na žalovaný úřad platně podepsati, přehlíží, že ani takového usnesení valné hromady nemůže ještě samo osobě změniti úřadem na vědomí vzaté stanovy, jež pro posouzení platnosti projevené vůle spolkové zůstávají na tak dlouhou výhradnou normou, dokud zákonným způsobem změněny nebyly.

    Jestliže stížnost posléze tvrdí, že žalovaný úřad nebyl oprávněn odvolání stěžujícího si spolku, byť i stíženo bylo formální vadou, prostě odmítnouti, nýbrž měl povinnost vrátiti je nejprve odvolatelům k odstranění oněch formálních vad, nelze jí ani v tomto směru dáti za pravdu, neboť není předpisu, jenž by ve správním řízení úřadu povinnost takovou ukládal. Stejný názor vyslovil nejvyšší správní soud již ve svém nálezu Boh. 626 adm.

    Slušelo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.


§ Európsky súd pre ľudské práva z 27.10.1975 - Syndicat_National_de_la_Police_Belge_c. Belgicko
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Sťažovateľom bol odborový zväz polície so sídlom v Bruseli, ktorému v období od rokov 1961-1974, klesla členská základňa o 20 %. Podľa názoru sťažovateľa k tomu došlo v dôsledku špeciálnej politiky vlády v oblasti jej konzultácií s odborovými zväzmi, čo vláda nepoprela.

Vláda stanovila určité selektívne kritériá (podmienky) pre spôsobilosť odborových zväzov konzultovať s verejnými orgánmi konajúcimi z pozície zamestnávateľov. Konzultácie sú dôležité z dvoch hľadísk. Predovšetkým je vláda povinná požiadať o stanovisko zástupcu organizácií a ďalej v priebehu konzultácií organizácia informuje o svojich zámeroch. Mechanizmus konzultácií sa uvádza do chodu pri príprave všeobecných právnych predpisov - zákonov, kráľovských dekrétov, ministerských dekrétov a iných. Ak nie je organizácia uznaná za reprezentatívnu, je z konzultačného konania vylúčená.


§ Európsky súd pre ľudské práva z 10.07.1998 - Sidiropoulos a ostatní c. Grécko
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

V tomto prípade príslušný súd odmietol zaregistrovať združenie z dôvodu, že jeho zakladatelia majú v úmysle spochybňovať grécku identitu Macedónska a narušovať tak územnú celistvosť Grécka. Pri rozhodnutí vzal Súd do úvahy skutočnosť, že grécka legislatíva nezaviedla systém preventívnej kontroly pri zakladaní neziskových združení. Podľa článku 12 gréckej ústavy vytváranie občianskych združení nepodlieha predbežnému povoľovaniu. Článok 81 gréckeho občianskeho zákonníka iba dovoľuje, aby súdy v tejto oblasti kontrolovali dodržiavanie zákonnosti, ale nie vhodnosti, či účelovosti. Súd nevylúčil možnosť, že združenie mohlo po založení vyvíjať činnosť v rozpore s vlastnými stanovami. Avšak takáto eventualita, ktorú národné súdy chápali ako istotu, nemohla byť vyvrátená konkrétnymi činmi, pretože združenie neexistovalo a nemalo ani čas ju vykonávať. Ale ani za predpokladu, že by sa táto eventualita potvrdila neboli by štátne orgány bezmocné: podľa § 105 Občianskeho zákonníka by súd mohol nariadiť rozpustenie združenia, ak by neskôr vykonávalo činnosť v rozpore so stanovami, alebo ak by sa ukázalo, že jeho činnosť je v rozpore so zákonom, dobrými mravmi alebo verejným poriadkom.

§ Európsky súd pre ľudské práva z 30.11.-1 - Sigurdur Sigurjonsson c. Island
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Sťažovateľ bol taxikárom v Reykjavíku a udelenie licencie umožňujúcej mu výkon tejto profesie bolo spojené s členstvom v automobilovej asociácii FRAMI. Túto podmienku splnil, ale po určitom čase prestal platiť členské príspevky, za čo bol vylúčený z tejto asociácie a následne mu bola odňatá aj licencia. Odňatie licencie považoval za porušenie článku 11 Európskeho dohovoru, pretože bolo spojené s núteným členstvom v asociácii.

§ Európsky súd pre ľudské práva z 29.04.1999 - Chassagnou a ostatní c. Francúzsko
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

V tomto prípade išlo o výkon poľovníckeho práva vo Francúzsku. Toto právo až do roku 1789 bolo výsadou šľachty. V tomto revolučnom roku bola prijatá zásada, že "každý vlastník má právo zabíjať, alebo nechať zabiť akýkoľvek druh zveri iba na svojich pozemkoch". Neskôr bola doplnená o teóriu mlčanlivého súhlasu, ktorá mala za následok takmer neobmedzené poľovnícke právo. Až v roku 1964 bol prijatý tzv. Verdeilliov zákon. Tento zákon zriadil Schválené obecné združenia poľovníctva (ACCA) a zároveň určil, že vlastníci pozemkov nad určitú rozlohu (bola rôzne určená podľa regiónov, napr. 20 ha v Gironde, 60 ha v departamente Creuse) sú povinní stať sa členmi ACCA zriadeného v príslušnej obci a poskytnúť mu ako členský vklad svoje pozemky, aby bolo vytvorené územie pre lov v obecnom meradle. Poľovnícke právo má vlastník pozemkov, avšak vytvorenie ACCA má za následok zlúčenie poľovníckych revírov takým spôsobom, že členovia združenia môžu poľovať na všetkých takto zlúčených pozemkoch.

Sťažovatelia uviedli, že podľa Verdeillovho zákona sú napriek svojmu etickému nesúhlasu s poľovníctvom nútení "vložiť" svoje pozemky do ACCA a stávajú sa tak "z úradnej moci" členmi týchto združení, pričom nemôžu klásť prekážky výkonu tohoto športu na svojich pozemkoch; v tom vidia porušenie svojich práv na slobodu svedomia a združovania a práva na pokojné užívanie majetku.


§ Európsky súd pre ľudské práva z 13.08.1998 - Young_James_Webster_c. Spojené kráľovstvo
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

V tomto prípade bol predmetom sporu tradičný britský inštitút "closed shop".

"Closed shop" je podnik, v ktorom môžu byť na základe zmluvy medzi zamestnávateľom a odborovým zväzom zamestnané iba osoby, ktoré sú členmi tohoto odborového zväzu. Delia sa na tzv. "pre-entry shop" (zamestnanec musí vstúpiť do odborov pred prijatím do zamestnania) a "post-entry shop" (zamestnanec musí vstúpiť do odborov v primeranej lehote po prijatí do zamestnania), pričom rozšírenejšie sú zmluvy druhého typu.

Sťažovatelia boli zamestnancami anglickej spoločnosti British Railways. V roku 1975 uzatvorila táto spoločnosť zmluvu typu "closed shop" s tromi odborovými zväzmi s tým, že v budúcnosti bude členstvo v jednom z nich podmienkou pre zamestnanie v tejto spoločnosti. Sťažovatelia z rôznych dôvodov túto podmienku nesplnili a v roku 1976 boli prepustení zo zamestnania.

Vo svojej sťažnosti uviedli, že v ich prípadoch došlo k porušeniu článku 11 Európskeho dohovoru, pretože boli prepustení zo zamestnania po tom, ako uviedli rozumné dôvody nevstúpiť do zmluvných odborových zväzov.


§ Európsky súd pre ľudské práva z 20.12.2001 - Gorzelik a ostatní c. Poľsko
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Sťažovateľ spolu s ďalšími 190 osobami, sa rozhodli založiť združenie Únia ľudu sliezskej národnosti (ďalej "Únia"). Kompetentné poľské štátne orgány im však návrh na registráciu zamietli z dôvodu, že tak názov združenia, ako aj niektoré ustanovenia stanov, ktoré charakterizovali Slezanov ako "národnostnú menšinu", implikovali, že skutočným zámerom zakladateľov je obísť volebný zákon. V prípade, že by členovia tejto Únie boli v procese registrácie združenia uznaní za "národnostnú menšinu", bol by im automaticky priznaný bezvýhradný a právne vymáhateľný nárok na osobitné privilégia poskytované národnostným menšinám príslušnou legislatívou. Podľa vlády nie sú Slezania ani národom, ani národnostnou menšinou, ale iba jednou z etnických skupín poľských občanov. Preto zvolený názov združenia bol klamlivý pre verejnosť a v rozpore so zákonom a ak by sa združenie zaregistrovalo, mohlo by to byť diskriminačné voči ďalším etnickým skupinám.

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.10.1923 - Zastupováni strany zmocněncem a spolky
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Dne 5. ledna 1922 udělil úřad pro zahraniční obchod v zušlechťovacím řízení stěžovatelce povolení k vývozu 10.000 kg hedvábné, polohedvábné a bavlněné látky, za kteréžto povolení zapravila stěžovatelka částku 2.000 Kč, jako půlprocentní poplatek z fakturované ceny zboží.

Dne 1. června 1922 došlo ministerstvo obchodu podání podepsané všeobecným německým textilním svazem v Liberci, odbočkou v Praze, v němž tento svaz jménem stěžovatelky žádal za vrácení svrchu uvedeného manipulačního poplatku uváděje, že povolení k vývozu bylo stěžovatelce dodáno teprve dne 10. ledna 1922, že však krátce na to a sice již 15. ledna 1922 bylo vybírání manipulačních poplatků za vývozní povolení v zušlechťovacím řízení výnosem ministerstva obchodu zrušeno a vývoz uvolněn, takže firma vůbec nepotřebuje vývozního povolení.

Poněvadž úřadu pro zahraniční obchod muselo býti známo, že vydávání vývozních povolení bude v zušlechťovacím řízení od 15. ledna 1923 zrušeno, neměl ještě dne 10. ledna vydávati vývozní povolení.

Výnosem z 30. května 1923 zaslalo ministerstvo obchodu svrchu uvedenému svazu vyřízení tohoto obsahu: "Vaší žádosti z 1. června 1922 za vrácení poplatku za udělení vývozního povolení č.j. ..... pro firmu Bedřich D. v Š. nemohlo býti vyhověno, poněvadž není prokázáno, že byste byl k žádosti legitimován."

Proti tomuto rozhodnutí podává stěžovatelka stížnost k nejvyššímu správnímu soudu.


§ Najvyšší súd SR z 21.02.1997 - Organizačná jednotka občianského združenia
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Z ustanovenia § 6 ods. 2 zákona č. 83/1990 Zb. vyplýva, že stanovy občianskeho združenia môžu určiť, ktoré organizačné jednotky občianskeho združenia majú spôsobilosť konať vlastným menom, teda i nadobúdať vlastným menom práva a povinnosti a sú právnickými osobami. Také organizačné jednotky však musia byť v stanovách výslovne uvedené alebo musí byť v stanovách aspoň určené, akým spôsobom sa také jednotky zriaďujú, aby bolo možné jednoznačne zistiť, či ide v konkrétnom prípade o organizačnú jednotku vzniknutú v súlade so stanovami ako organizačná jednotka s právnou subjektivitou. Stanovy potom musia tiež jednoznačne určiť, kto je oprávnený menom takej organizačnej jednotky vo všetkých veciach konať, t.j. kto je jej štatutárnym orgánom.

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.09.1923 - Nečinnosť spolku
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Žalovaný úřad opřel rozhodnutí svoje o dva důvody: jednak že nebyly schváleny stanovy předložené stěžujícím si spolkem k revizi ve smyslu nařízení ministra pro Slovensko z 23. února 1921 č. 569 adm. III., jednak že spolek neprojevuje žádné činnosti.

    Žádný z těchto důvodů nemohl nejvyšší správní soud uznati za dostatečný, aby mohlo býti vysloveno rozpuštění spolku.

    Dle § 113, odst. 2 ústavní listiny může býti spolek rozpuštěn jen tehdy, když jeho činností byl porušen trestní zákon nebo veřejný pokoj a řád. Okolnost, že ministr pro Slovensko neschválil stanovy existujícího spolku v onom znění, jak je spolek ten přepracoval a předložil k revizi ve smyslu shora uvedeného ministerského nařízení, mohla by snad vésti k rozpuštění spolku, kdyby činnost spolku podle starých, bývalými uherskými úřady schválených stanov nedala se srovnati s právním řádem republiky čsl., avšak neschválení nových stanov samo o sobě bez zjištění dotčených okolností nemůže býti uznáno za dostatečný zákonný důvod pro rozpuštění spolku.

    Rovněž nečinnost spolku mohla by snad za zvláštních okolností chovati v sobě porušení trestního řádu nebo veřejného pokoje a řádu, avšak beze zjištění takovýchto zvláštních okolností nelze ani nečinnost spolku uznati za důvod dle § 113 ústavní listiny dostatečný, aby spolek bylo možno po právu rozpustiti.

    Ze zkoumání soudu příslušejícího vymyká se otázka, zda řečený spolek snad dle platných svých stanov následkem nečinnosti nezanikl, neboť naříkané rozhodnutí neobsahuje výroku takového, kterýž by ovšem neměl povahu aktu právní bytí spolku ničícího, nýbrž jevil by se jako výrok právní zánik spolku pouze konstatující.

    Naříkané rozhodnutí naopak zbavujíc spolek jeho právní existence jeví se jako akt konstitutivní, který může zákonnou oporu čerpati jen z § 113 ústavní listiny a musí proto podle tohoto ustanovení zákonného býti hodnocen.

    Ježto však - jak svrchu vyloženo - za dané podstaty skutkové naříkaného rozhodnutí citovaným předpisem zákonným opříti nelze, bylo nutno zrušiti je pro nezákonnost.


§ Najvyšší správny súd ČR z 01.01.1923 - Jméno spolku a jeho procesní legitimace
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Jménem spolku, z jehož stanov není patrno, že by k podání návrhu bylo zapotřebí usnesení valného shromáždění spolku, který však podle stanov je navenek zastupován předsedou, je návrh řádně podán, podal-li jej předseda.

Kdy může úřad uložiti tvořícímu se spolku, aby si zvolil jiné jméno?

§ Ústavný súd ČR z 25.08.1998 - K právní povaze stanov sdružení a důsledkům registrace podle zákona o sdružování občanů
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

V zákoně č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, je jednoznačně (s výjimkou odborů) vznik sdružení občanů postaven na tzv. registračním principu, kdy příslušný orgán (Ministerstvo vnitra ČR) rozhoduje o registraci sdružení a jeho stanovách. Navrhovateli však uniklo, že registrací se stanovy příslušného sdružení stávají závaznými a závazně upravují otázky, které byly úpravě stanovami svěřeny. Stanovy nemají tudíž povahu "soukromé listiny", jak uvádí navrhovatel, ale jsou závazným dokumentem, u něhož sice neplatí princip formální publikace jako u zákona, ,jeho obsah musí být prokázán, avšak předmětné otázky jsou v nich závazně upraveny. Jestliže tedy v ust. § 6 odst. 2 písm. e) cit. zákona je stanoveno, že ve stanovách jsou obsažena ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, vyplývá z toho zcela jednoznačně, že právě a jedině stanovy upravují vnitřní strukturu a postavení

§ Najvyšší správny súd ČR z 01.09.1925 - Právomoci predsedu spolku
Vytvorené:21. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Výměrem okresní správy politické v P. z 8. srpna 1923 nebylo dle § 12 zákona z 15. listopadu 1867 č. 134 říšského zákona vzato na vědomí oznámení nově zvolených členů výboru ".... jednoty mužů a jinochů" v P., učiněné stěžovatelem jako nově zvoleným předsedou, pro vady sběhnuvší se při svolávání valné hromady, na níž volba byla vykonána. Odvolání, jež proti tomuto výměru podal stěžovatel jako předseda a v zastoupení spolku, odmítla zemská správa politická projednati, poněvadž jest podepsáno pouze stěžovatelem jako starostou spolku, nikoli však také - jak čl. 8. stanov předpisuje - jednatelem, a nelze proto předmětné podání považovati za listinu od spolku vycházející. V dalším odvolání, podaném opětně jménem spolku a podepsaném opětně pouze stěžovatelem jako předsedou, namítal stěžovatel, že oznámení o nově zvoleném výboru nebylo úřadem vzato na vědomí, takže spolek i nadále může zastupovati pouze výbor starý, v tomto výboru však už žádný jednatel není, poněvadž poslední jednatel se své funkce vzdal a ze spolku vystoupil.

§ Najvyšší správny súd ČR z 30.11.-1 - Jméno spolku a jeho procesní legitimace
Vytvorené:20. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Poukazuje-li naříkané rozhodnutí k tomu, že jméno spolku nevystihuje správně pravý stav věci, uvážil soud, že sice za jistých okolností by snad mohl býti uznán za nesrovnatelný s veřejným řádem název, jenž by byl v rozporu s účelem a charakterem spolku stanovami vymezeným nebo v němž by se projevovalo osobování si zvláštního postavení nebo významu, spolku po právu nepříslušejícího. Ale o nějaké závadě toho druhu v tomto případě nemůže býti řeči. Okolnost, kterou, jak podle spisů lze za to míti, žalovaný úřad měl na mysli, že totiž stěžující si spolek nesoustřeďuje umělce celého Slovenska, i kdyby byla nepochybně zjištěna, nestačila by sama o sobě k tomu, aby název jednota výtvarných umělcov Slovenska mohl býti prohlášen za příčící se veřejnému řádu nebo nějakému zvláštnímu předpisu právnímu.

§ Ústavný súd ČR z 06.01.1998 - Občianske združenia a životné prostredie
Vytvorené:20. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Čl. 35 Listiny základních práv a svobod zakotvující právo na příznivé životní prostředí a včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů na právnické osoby vztahovat nelze. Je zřejmé, že práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy, které - na rozdíl od právnických osob - podléhají eventuálním negativním vlivům životního prostředí. Tomu ostatně odpovídá i charakteristika životního prostředí, jak ji provedl zákon č. 171/1992 Sb., o životním prostředí.

§ Ústavný súd ČR z 04.03.1997 - Ke svobodě sdružování podle čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod
Vytvorené:20. 09. 2010
Autor:JUDr. Peter Bellás
Zobraz celý text

Ustanovení čl. 20 a 27 Listiny základních práv a svobod zakotvují ústavní garance obsahu, rozsahu a ochrany práva svobodně se sdružovat ve spolcích, společnostech, jiných sdruženích, politických stranách a politických hnutích a v odborových organizacích.

Při interpretaci uvedených ustanovení Listiny základních práv a svobod se Ústavní soud shoduje s jejich chápáním, jak jej vyjádřil ve svém nálezu ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 104/92 Ústavní soud ČSFR (publikovaném pod č. 12 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu ČSFR, ročník 1992). V uvedeném rozhodnutí soud pod právo svobodně se sdružovat odmítl vztáhnout zřizování sídla mezinárodních organizací na území ČSFR, když konstatoval, že takovéto rozhodování se řídí vnitrostátním právem a je určováno především hledisky zájmů suverénního státu. Pod citovaná ustanovení Listiny základních práv a svobod naopak vztáhl oprávnění mezinárodních organizací vyvíjet na území ČSFR svou činnost.

Odborné stanoviská k protokolom NKÚ (6)
§ z 22.06.2015 - NKÚ c/a Občianske združenie Juvamen – Komunitné poradenské centrum v Pezinku – kontrola výsledkov projektov pre podporu zamestnanosti formou vytvárania pracovných miest
Vytvorené: 8. 09. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Predmetom kontroly vykonanej Najvyšším kontrolným úradom bola analýza čerpania finančných prostriedkov, dodržiavanie dohodnutých podmienok a všeobecne záväzných právnych predpisov, plnenie cieľov a merateľných ukazovateľov.

§ z 24.03.2014 - NKÚ c/a Združenie pre podporu detí a mládeže v Trnavskom kraji – kontrola použitia verejných prostriedkov poskytnutých formou dotácie a finančného príspevku z rozpočtu vyššieho územného celku právnickým osobám a fyzickým osobám
Vytvorené: 3. 08. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Predmetom kontroly bola charakteristika a pôsobnosť kontrolovaného subjektu, dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov a dohodnutých zmluvných podmienok pri použití verejných prostriedkov.

§ z 12.02.2014 - NKÚ c/a A4 - Asociácia združení pre súčasnú kultúru – kontrola použitia finančných prostriedkov štátu na podporu kultúry, umenia, obnovy a rozvoja kultúrneho dedičstva
Vytvorené:20. 07. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Predmetom kontroly bola analýza čerpania finančných prostriedkov a dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov pri použití poskytnutých finančných prostriedkov.

§ z 24.07.2014 - NKÚ c/a Slovenský tenisový zväz – kontrola vynakladania verejných prostriedkov poskytnutých zo štátneho rozpočtu na zabezpečenie plnenia úloh v oblasti športu
Vytvorené:30. 06. 2016
Autor:Mgr. Zdenko Podhradský
Zobraz celý text

Predmetom kontroly bola analýza čerpania poskytnutých finančných prostriedkov a dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov pri schvaľovaní a čerpaní finančných prostriedkov.

z 14.02.2014 - NKÚ c/a Asociácia združení pre súčasnú kultúru - kontrola použitia dotácie na kultúru
Vytvorené:11. 05. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Predmetom kontroly bolo prekontrolovať dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov pri použití finančných prostriedkov štátu poskytnutých na podporu kultúry, umenia, obnovy a rozvoja kultúrneho dedičstva.

z 31.07.2015 - NKÚ c/a Občianske združenie Korunovačná Bratislava - kontrola dodržiavania všeobecne záväzných právnych predpisov pri čerpaní a zúčtovaní poskytnutej dotácie
Vytvorené: 7. 03. 2016
Autor:Mgr. Miriama Draškovičová
Zobraz celý text

Účelom kontroly bolo preveriť dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov pri čerpaní a zúčtovaní poskytnutej dotácie, najmä účelovosť a hospodárnosť čerpania dotácie, úplnosť, včasnosť a správnosť jej finančného zúčtovania so štátnym rozpočtom v zmysle podmienok stanovených poskytovateľom dotácie, t. j. Ministerstvom financií SR v rozpisovom liste, ktorým oznámilo príjemcovi poskytnutie dotácie.

Vzory dokumentov (17)
Oznámenie o zmene stanov občianskeho združenia
Vytvorené:26. 07. 2013
Autor:Team 1. SNSC
Stiahni súbor
§ Oznámenie o zrušení strany s likvidáciou
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
Zmena sídla strany
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
Výmaz strany
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
§ Registrácia politickej strany
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
§ Návrh na zápis štatutárneho orgánu
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
§ Návrh na zápis zmeny štatutárneho orgánu
Vytvorené: 7. 10. 2010
Autor:Ministerstvo vnútra SR
Stiahni súbor
Návrh na registráciu občianskeho združenia
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Mgr. Ján Cuhanič
Stiahni súbor
§ Stanovy občianskeho združenia
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Mgr. Ján Cuhanič
Stiahni súbor
§ Metodika vypracovania stanov občianskeho združenia
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Mgr. Ján Cuhanič
Stiahni súbor
§ Oznámenie o zmene stanov občianskeho združenia
Vytvorené:14. 09. 2010
Autor:Mgr. Ján Cuhanič
Stiahni súbor
§ Návrh na registráciu občianskeho združenia
Vytvorené:23. 06. 2010
Autor:Team 1. SNSC
Stiahni súbor
Návrh je podstatnou náležitosťou pre zaregistrovanie občianskeho združenia.
§ Kolektívna zmluva vyššieho stupňa na rok 2010
Vytvorené:30. 11. -1
Autor:
Stiahni súbor
Kolektívna zmluva vyššieho stupňa pre zamestnávateľov, ktorí pri odmeňovaní postupujú podľa zákona č. 553/2003 Z.z. o odmeňovaní niektorých zamestnancov pri výkone práce vo verejnom záujme na rok 2010.
Register pojmov (3)
Obsah je prístupný len pre registrovaných užívateľov.
Prosím prihláste sa, alebo ak ešte nie ste registrovaný, registrujte sa.

Na odskúšanie portálu je pre vás voľne prístupná časť Dobrovoľníctvo.
Video (0)
Obsah je prístupný len pre registrovaných užívateľov.
Prosím prihláste sa, alebo ak ešte nie ste registrovaný, registrujte sa.

Na odskúšanie portálu je pre vás voľne prístupná časť Dobrovoľníctvo.

< Späť