Najvyšší správny súd ČR z 29.3.2006 - K fikcii registrácii združenia pri nečinnosti MVSR

Žalobce brojil včas podanou kasační stížností proti výše citovanému rozsudku, jímž uvedený soud zamítl žalobu, kterou se žalobce (ve znění pozdějších podání) domáhal, aby soud uložil podle § 79 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen s. ř. s. ), žalovanému povinnost vydat osvědčení o registraci občanského sdružení, konkrétně vyznačit den 20. 5. 2003 jako den registrace žalobce na vyhotovení stanov a zaslat je žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce v žalobě uvedl, že členové přípravného výboru občanského sdružení podali dne 10. 4. 2003 žalovanému návrh na registraci občanského sdružení Ú. p. p. v., k němuž připojili ve dvojím vyhotovení stanovy. Tento návrh byl bezvadný (žalovaný ve stanovené lhůtě žalobce na žádné vady neupozornil), a proto doručením tohoto bezvadného návrhu došlo v souladu s § 7 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb. k zahájení řízení o registraci. Vzhledem k tomu, že ve lhůtě stanovené v § 8 odst. 5 téhož zákona žalovaný zmocněnci přípravného výboru žádné rozhodnutí nedoručil, v důsledku marného uplynutí této lhůty došlo k registraci žalobce dne 20. 5. 2003. Zmocněnec přípravného výboru proto požádal dne 30. 5. 2003 žalovaného o zaslání jednoho vyhotovení stanov s vyznačením dne registrace, ale marně. Počínaje tímto dnem žalovaný odpírá vydat osvědčení o registraci žalobce a přidělit mu identifikační číslo. Žalobce se dále podrobně zabýval právním názorem žalovaného, že k zahájení řízení o registraci nedošlo pro vady návrhu, a naopak dovozoval, že přípis ze dne 16. 5. 2003-nadto zaslaný po uplynutí pětidenní lhůty, kterou žalobce nepovažoval za pořádkovou-nevytýká absenci náležitostí návrhu na registraci ve smyslu § 7 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb., přestože pouze takový nedostatek by se mohl projevit v nezahájení řízení.