Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaný zaplatil 42.579,-Kč s úroky z prodlení, které v žalobě specifikovala. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky bila uzavřena dohoda o zvýšení kvalifikace ve které se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému získat specializaci I. stupně z interního lékařství absolvováním specializační (předatestační) průpravy a žalovaný se zavázal po úspěšném složení atestační zkoušky setrvat v pracovním poměru u žalobkyně po dobu 5 let. Protože žalovaný tento závazek nedodržel, vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni poměrnou část nákladů vynaložených na zvýšení jeho kvalifikace. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že, byť je uzavřená dohoda nazvána jako dohoda o podmínkách zvýšení kvalifikace zaměstnance dle ustanovení § 142b a násl. zák. práce, z textu dohody je patrno, že se jedná o prohloubení kvalifikace v oboru lékař získání specializace I. stupně z interního lékařství. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že dohoda účastníků ze dne 10.4.2003 označená jako dohoda o podmínkách zvýšení kvalifikace zaměstnance dle ustanovení § 142b a násl. zák. práce není dohodou o zvýšení kvalifikace. Podle názoru odvolacího soudu totiž žalovaný získal kvalifikaci k výkonu funkce lékař absolvováním lékařské fakulty a tím, že absolvoval specializační průpravu a v jejím závěru složil příslušnou (atestační) zkoušku, si svou již získanou kvalifikaci prohloubil. Nejvyšší soud České republiky zrušil rozsudek odvolacího soudu i rozsudek soudu prvního stupně a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Obsah je prístupný len pre používateľov s licenciou. Prosím , alebo ak ešte nemáte licenciu, prejdite SEM.